Čou Čchun-čchüan

Čou Čchun-čchüan
Narození6. října 1905
Chuang-kang
Úmrtí28. července 1985 (ve věku 79 let)
Místo pohřbeníPapaošanský revoluční hřbitov
Povolánípolitik
Politické stranyKomunistická strana Číny
Kuomintang
Funkceposlanec Všečínského shromáždění lidových zástupců
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Čou Čchun-čchüan je čínské jméno, v němž Čou je příjmení.

Čou Čchun-čchüan (čínsky pchin-jinem Zhōu Chúnquán, znaky zjednodušené 周纯全, tradiční 周純全; 6. října 1905 – 28. července 1985) byl čínský komunistický revolucionář a voják, koncem 20. a v první polovině 30. let jeden z vůdců sovětské oblasti E-Jü-Wan a 4. frontu čínské Rudé armády, účastník Dlouhého pochodu, roku 1935 krátce působil v politbyru ústředního výboru Komunistické strany Číny. Účastnil se války s Japonskem, v občanské válce ve druhé polovině 40. let velel týlu Severovýchodní polní armády/4. polní armády. Po roce 1949 organizoval zásobování čínských vojsk v Koreji a působil jako zástupce velitele týlu Čínské lidové osvobozenecké armády.

Život

Čou Čchun-čchüan se narodil 6. října 1905 v okrese Chuang-an (dnes okres Chung-an) na severovýchodě provincie Chu-pej. Vzdělával se na soukromé škole, poté nastoupil na První vzorovou základní školu provincie Chu-pej, poté pracoval jako učeň ve Wu-chanu, následně jako dělník v tkalcovské továrně v Chan-kchou. V roce 1925 se vrátil do Chuang-anu jako dělník. Zapojil se do revolučních aktivit a v listopadu 1926 vstoupil do Komunistické strany Číny, účastnil se povstání v Chuang-mu a v listopadu 1927 byl zvolen členem okresní rolnické vlády. V roce 1928 se stal tajemníkem okresního výboru KS Číny v Sin-jangu, poté působil ve vedení sovětské oblasti E-Jü-Wan na pomezí provincií Chu-pej, Che-nan a An-chuej. Od listopadu 1929 byl členem stálého výboru výboru KS Číny v sovětské oblasti, od roku 1930 byl současně vedoucím úřadu politické ochrany oblasti a předsedou odborů oblasti. Později vedl bezpečnostní úřad 4. rudé armády.

V říjnu 1932 byl Čou Čchun-čchüan převeden na místo politického komisaře 10. divize 4. frontu a s hlavními silami 4. frontu se přesunul na západ. V červnu 1933 byl jmenován politickým komisařem 4. sboru, podílel se na vytvoření S’čchuansko-Šansijské sovětské oblasti a vedl své jednotky k účasti v bojích s místními militaristy. V říjnu 1934 byl jmenován zástupcem náčelníka politického oddělení 4. frontu a tajemníkem výboru KS Číny S’čchuansko-Šansijské sovětské oblasti.

V dubnu–červnu 1935 se se svými oddíly účastnil ústupu 4. frontu na západ, po setkání v 1. frontem a vedením KS Číny byl v srpnu 1935 politbyrem s dalšími představiteli 4. frontu přibrán do ústředního výboru a stal se i členem politbyra a byl jmenován zástupcem náčelníka Hlavní politické správy čínské Rudé armády. Po opětovném rozdělení 4. a 1. frontu (v září 1935) působil jako náčelník politického oddělení 4. frontu a komisař 31. sboru. Poté, co 4. front dorazil do sovětské oblasti Šen-si-Kan-su-Ning-sia, přešel Čou Čchun-čchüan do Protijaponské vojenské a politické univerzity.

Od roku 1938 vedl pobočku Protijaponské vojenské a politické univerzity v Šan-tungu. Od roku 1943 sloužil v administrativě regionu Pin-chaj.

Po skončení války odporu proti Japonsku byl přeložen na severovýchod jako ředitel důlní společnosti v Pen-si v provincii Liao-ning. Od září 1946 vedl správu jižního Liao-ningu, současně vykonával funkci zástupce tajemníka výboru KS Číny v jižním Liao-ningu. Později velel východní frontě Severovýchodních demokratických spojeneckých sil a pracoval jako zástupce náčelníka týlu Severovýchodní polní armády. V roce 1949 se stal náčelníkem týlu 4. polní armády (bývalé Severovýchodní polní armády),[1] zajišťoval zásobování armády v bojích ve střední Číně i její přesun polní armády na jih a další operace. Během této doby Čou Čchun-čchüan oslepl na pravé oko kvůli nedostatečnému zotavení ze zranění, které utrpěl během Dlouhého pochodu.

Po vzniku Čínské lidové republiky působil jako politický komisař týlu Středojižního vojenského okruhu a Čtvrté polní armády, zodpovědný za logistiku bitvy o ostrov Chaj-nan. V prosinci 1950 odjel na korejskou frontu, aby se seznámil se situací, velitel čínských vojsk v Koreji Pcheng Te-chuaj si ho ponechal u sebe, aby řídil logistiku čínských vojsk.

V únoru 1951 se stal náčelníkem týlu Severovýchodního vojenského okruhu a v červnu 1951 se stal politickým komisařem týlu armády čínských dobrovolníků v Koreji. Po korejské válce byl jmenován prvním zástupcem náčelníka a zástupcem politického komisaře týlu Čínské lidové osvobozenecké armády.[1] V roce 1955 se stal prvním zástupcem náčelníka inspekce ozbrojených sil Čínské lidové republiky a byla mu udělena hodnost generálplukovníka, Řád za zásluhy první třídy, Řád svobody a nezávislosti první třídy a Řád osvobození první třídy.

Čou Čchun-čchüan byl členem Státního výboru obrany po celou dobu jeho existence (1954–1975), byl dlouholetým členem stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (zvolen 1954, 1959 a 1964, do 1975),[1] členem stálého výboru celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (1978–1983), roku 1958 a 1963 byl vybrán mezi členy Ústřední kontrolní komise Komunistické strany Číny.[1]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 周纯全 na čínské Wikipedii.

  1. a b c d BARTKE, Wolfgang. Who was Who in the People's Republic of China: With more than 3100 Portraits. München: K. G. Saur, 2012. ISBN 9783110968231. S. 674. (anglicky) 
6. politbyro ÚV KS Číny (červenec 1928 – červen 1945)
politbyro po 1. zasedání ÚV v červenci 1928
členové
členové stálého výboru
Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV)Čou En-lajSu Čao-čengSiang JingCchaj Che-sen
kandidáti
kandidáti stálého výboru
politbyro po změnách na zasedání politbyra v listopadu 1928
členové
členové stálého výboru
Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV)Čou En-lajLi Li-sanSu Čao-čeng (zemřel v únoru 1929)Siang JingJang Jin (zatčen a zabit v srpnu 1929)
Čchü Čchiou-pajČang Kuo-tchaoPcheng Pchaj (zatčen a zabit v srpnu 1929)
kandidáti
kandidáti stálého výboru
politbyro po 3. zasedání ÚV v září 1930
členové
členové stálého výboru
Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV)Čou En-lajSiang Jing
kandidáti
členové stálého výboru
Sü Si-ken (od října 1930)
kandidáti stálého výboru
Sü Si-ken (do října 1930)
Luo Teng-sienLu Fu-tchan • Wen Jü-čcheng • Li Wej-chanKu Šun-čangMao Ce-tung
politbyro po 4. zasedání ÚV v lednu 1931
členové
členové stálého výboru
Siang Čung-fa (generální tajemník ÚV; zatčen a zabit v červnu 1931)Čou En-lajČang Kuo-tchaoWang Ming (od února 1931)
kandidáti stálého výboru
Sü Si-ken (zatčen v září 1932)Čchen JüLu Fu-tchan
Siang JingŽen Pi-š’Wang Ming (od února 1931 člen stálého výboru)
kandidáti
Kuan Siang-jingLuo Teng-sien (zatčen a zabit v srpnu 1933) • Wen Jü-čcheng (do května 1931)Ku Šun-čang (zatčen v dubnu 1931)Mao Ce-tungWang Kche-čchüan (vyloučen ze strany koncem ledna 1931)Liou Šao-čchi
prozatímní politbyro od září 1931
členové
stálý výbor
Čchin Pang-sien (pověřen celkovým řízením ÚV)Čang Wen-tchienLu Fu-tchan (zatčen v lednu 1933)
Kchang ŠengČchen JünLi Ču-šeng (zatčen v červnu 1934)Liou Šao-čchiChuang Pching (zatčen v prosinci 1932)Wang Jün-čcheng (zatčen v únoru 1933)
politbyro po 5. zasedání ÚV v lednu 1934
členové
ústřední sekretariát
Čchin Pang-sien (do února 1935 pověřen celkovým řízením ÚV)Čou En-lajČang Wen-tchien (od února 1935 pověřen celkovým řízením ÚV) Čchen Jün (člen ústředního sekretariátu do června 1935)Siang Jing (člen ústředního sekretariátu do října 1934)
od ledna 1935 i
od února 1935 i
Čang Kuo-tchaoŽen Pi-š’Wang MingKchang ŠengČu TeMao Ce-tung (člen ústředního sekretariátu od ledna 1935)Ku Cuo-lin (zemřel v květnu 1934)Čchen Jün (do června 1935 člen ústředního sekretariátu)Siang Jing (do října 1934 člen ústředního sekretariátu)
od srpna 1935 i
Čchen Čchang-chao (do 1935) • Čou Čchun-čchüan (do 1935)
od ledna 1936 i
kandidáti
Wang Ťia-siang (člen politbyra a ústředního sekretariátu od února 1935)Liou Šao-čchiKuan Siang-jingTeng FaKchaj Feng
politbyro po zasedání politbyra v prosinci 1937
členové
ústřední sekretariát
sekretariát od prosince 1937
od března 1940 i
pracovní konference sekretariátu od srpna 1941
sekretariát od března 1943
Mao Ce-tung (předseda sekretariátu a politbyra)Liou Šao-čchiŽen Pi-š’
Čou En-lajWang Ťia-siang (od srpna 1941 do března 1943 člen pracovní konference sekretariátu)Čchin Pang-sienSiang Jing (padl v lednu 1941)Čang Kuo-tchao (v dubnu 1938 přešel ke Kuomintangu a odvolán)Žen Pi-š’ (člen ústředního sekretariátu od března 1940)Ču TePcheng Te-chuajČang Wen-tchien (do března 1943 člen ústředního sekretariátu/pracovní konference sekretariátu)Wang Ming (do března 1943 člen ústředního sekretariátu/pracovní konference sekretariátu)Čchen Jün (do března 1943 člen ústředního sekretariátu/pracovní konference sekretariátu)Kchang Šeng (do srpna 1941 člen ústředního sekretariátu)Teng Fa
kandidáti
Liou Šao-čchi (člen ústředního sekretariátu od března 1943)Kchaj Feng (od srpna 1941 do března 1943 člen pracovní konference sekretariátu)
předsednictvo sedmého zasedání ÚV od května 1944
členové
Mao Ce-tung (předseda ÚV a předsednictva)Ču TeLiou Šao-čchiŽen Pi-š’Čou En-laj
5. politbyro ← • → 7. politbyro