Švédské království (středověk)

Švédské království
Konungariket Sverige
ᚲᛟᚾᚢᚾᚷᚨᚱᛁᚲᛖᛏᛊ ᛋᚹᛖᚱᛁᚷᛖ
← Svealand
 Götaland
← Österland
← Norrland
10. století–1397 Kalmarská unie 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Rozsah království v roce 1250
Hlavní město
Gamla Uppsala
Obyvatelstvo
Národnostní složení
Švédové (Sveové), Géaté, Finové, Sámové
Jazyky
Náboženství
Státní útvar
Státní zřízení
Vznik
10. století – král Erik Vítězný (970995), považován za historicky doloženého prvního krále Švédska,
9951022 – král Olof Skötkonung byl první, koho přijali i švédské kmeny z okolí jezer Mälaren a Vättern
Zánik
1397 – vznik Kalmarské unie rozhodnutím sněmu v Kalmaru
Státní útvary a území
Předcházející
Svealand Svealand
Götaland Götaland
Österland Österland
Norrland Norrland
Následující
Kalmarská unie Kalmarská unie

Švédské království (švédsky Konungariket Sverige) byl středověký státní útvar v severní Evropě ve Skandinávii.

Dějiny

Vikingové

Související informace naleznete také v článcích Dějiny Švédska, Vikingové a Švédsko.

Vikingové ovládli během 8.11. století značnou část Evropy, švédští vikingové směřující hlavně na východ, kde byli označováni jako varjagové, dobyli Kyjev a Novgorod. Dostali se až do Byzance a setkali se s Araby.

Rané období

Za prvního historicky doloženého švédského krále je historiky považován Erik Vítězný (Erik Segersäll) z rodu Ynglingů (Munsöů), který vládl v letech 970995. Jemu však předcházela celá řada legendárních králů Švédska počínaje mytologickým bohem Ódinem. Avšak králem, který vládl spojenému Švédsku obou území Svealandu a Götalandu, byl až Erikův syn a nástupce Olof Skötkonung.

Švédské, 1280

K definitivnímu potlačení severského polyteismu (pohanství) a pokřesťanštění Švédska došlo patrně až během dynastických rozepří za vlády rodu Stenkilů, a to mezi Ingem I. a jeho švagrem Svenem. Předtím obě náboženství existovala vedle sebe. Inge byl vroucím křesťanem a otevřeně podporoval christianizaci země stavbou nových kostelů a jmenováním biskupů, avšak nerespektoval staré pohanské švédské zvyky, které ustanovili a dodržovali předchozí králové, především odmítal provádět dle tradičního zvyku obřady v pohanském chrámu ve Staré Uppsale. To vedlo k povstání, které mělo své jádro v hlavním městě švédských králů Uppsale v provincii Svealand. Povstalci provolali králem Ingeho švagra Svena, který se dle Ságy o Hervaře měl nabídnout provádět náboženské rituály v Uppsale a dodržovat pohanské zvyklosti na místo Ingeho, pokud jej lid prohlásí králem (proto je zván Blot-Sven, tj. „Sven Obětník“), zatím co Inge musel před rozhněvaným davem z Uppsaly potupně uprchnout a stáhnout se do západního Götlandu, kde křesťanský lid zachovával Ingemu větší věrnost, avšak Svenova vláda ve Svealandu netrvala dlouho. V roce 1087 se Inge měl vrátit zpět do Staré Uppsaly, kde se tou dobou konaly vyhlášené pohanské slavnosti. Se svými muži uprostřed těchto slavností obklíčil a poté zapálil pohanský chrám, kde se tou dobou nacházel i Blot-Sven, ten byl vzápětí při útěku z hořícího pekla zabit.

Pokřesťanštění v 11. a 12. století přispělo ke vzniku jednotného švédského státu. Švédské křížové výpravy proti pohanským kmenům začlenily ve 13. století do švédského státu i území dnešního Finska.

Sverkerové, Erikovci a Folkungové

V 11. století se na Švédském trůně střídají zástupci dvou domů, a to rod Sverkerů a rod Erikův, které byly v 12. století vystřídány dynastií Folkungů. Folkungové jsou známí svými vzájemnými často krvavými půtkami. V době krále Magnuse II. žila asi neslavnější švédská světice Brigita Švédská. Jarl Birger, Torgils Knutsson jako regent nezletilého krále Birgera Magnussona a další se pak zasloužili o připojení Finska ke Švédsku.

V roce 1397 vznikla v Kalmaru Kalmarská unie, jehož se Švédsko stalo spolu s Norskem a Dánskem na mnoho let součástí.

Symbolika

Královský znak dle erbového sborníku Gelre (13701395)

Související články

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Dějiny Evropy
Země Mapa Evropy
Teritoria, kolonie
a zámořská území

  • Akrotiri a Dekelia (GB)
  • Athos (GR)
  • Alandy (FI)
  • Faerské ostrovy (DK)
  • Gibraltar (GB)
  • Guernsey (GB)
  • Jan Mayen (NO)
  • Jersey (GB)
  • Man (GB)
  • Špicberky (NO)
Území se sporným postavením