Ahasver

Zpodobnění Ahasvera pocházející z roku 1852, využité nacistickou propagandou

Ahasver je postava „věčného Žida“, který kvůli svému provinění musí až do dne posledního soudu bloudit po zemi. Podle legendy Ahasver udeřil Ježíše Krista při výslechu u Kaifáše. Podle jiné verze se mu vysmíval, když nesl kříž, slovy: „Tak ty tvrdíš, že se vrátíš.“ A Ježíš odpověděl: „Ano, a ty tu na mě počkáš.“ A od té doby musí Ahasver bloudit po zemi a čekat. Objevuje se v dílech Byrona či Vrchlického, též Apollinaira – Pražský chodec (Isaac Lakedem), nebo v novele Krysař od Viktora Dyka.

V přeneseném významu jméno označuje nespokojeného, věčně se toulajícího člověka, zarostlého a nuzného vzhledu, který nenachází uspokojení a uplatnění.

Odkazy

Literatura

  • HAMERLING, Robert, 1830–1889: Ahasver v Římě: báseň o 6 zpěvech / Robert Hamerling; přeložil Jaroslav Vrchlický. Praha: J. Otto, 1900 -- 256 s.; Zdigitalizováno v rámci služby Elektronické knihy na objednávku (EOD) Moravskou zemskou knihovnou v Brně. Dostupné online. Archivováno 27. 5. 2020 na Wayback Machine.
  • FINGERLAND, Jan. Ahasver – věčně na cestách. Teologie&Společnost [online]. [cit. 2008-07-02]. Roč. 3, čís. 3. Dostupné online. 

Beletrie

  • NEBESKÝ, Václav Bolemír. Protichůdci. Praha: Tisk a sklad Jar. Pospíšila, 1844. 44 s. 
  • DIVIŠOVÁ, Jana. Rubín věčného žida. 1. vyd. Praha: Bohemia Books, 2007. 543 s. ISBN 978-80-87120-07-1.  Anotace knihy na stránkách Městské knihovny v Praze

Související články

  • Ahasver (film), film z roku 1915

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Ahasver na Wikimedia Commons
  • Encyklopedické heslo Ahasver v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Autoritní data Editovat na Wikidatech