Axiom Mission 4

Axiom Mission 4 (Ax-4) je plánovaná čtvrtá mise programu soukromých kosmických letů americké společnosti Axiom Space. Stejně jako při předchozích výpravách poletí v lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) čtyřčlenná posádka tvořená jedním profesionálním a třemi komerčními astronauty, pro které místa zakoupily národní instituce z Maďarska, Indie a Polska. Se startem se počítá na jaře 2025, let potrvá zhruba dva týdny.

Crew Dragon je kosmická loď pro lety s posádkou navržená v rámci programu NASA CCDev, (Commercial Crew Development) společností SpaceX, především pro dopravu astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici. SpaceX ale loď používá i pro další účely mimo spolupráci s NASA (komerční programy Inspiration4, Axiom Space a Polaris).

Crew Dragon tvoří znovupoužitelná kabina kónického tvaru a nástavec v podobě dutého válce (tzv. trunk). V kabině je hermetizovaný prostor o objemu 9,3 m³, v němž lze umístit sedačky až pro sedm osob (NASA pro lety k ISS využívá 4 místa). Nástavec je možné využít pro dopravu nákladu, který nemusí být umístěn v hermetizovaném prostoru (např. zařízení určeného pro umístění na vnější straně ISS, tedy v otevřeném kosmickém prostoru. Sestava kabiny a nástavce ve startovní pozici měří na výšku 8,1 metru a v průměru má 4 metry.

Hlavní posádka:

• Peggy Whitsonová (6), Axiom Space – velitelka
• Šubanšu Šukla (1), ISRO – pilot
• Sławosz Uznański (1), POLSA prostřednictvím ESA – letový specialista
• Tibor Kapu (1) – Vláda Maďarska – letový specialista.

V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Záložní posádka

• Michael López Alegría, Axiom Space – velitel
• Prasanth Nair, ISRO – pilot
• Gyula Cserényi – Vláda Maďarska – letový specialista

Maďarsko v roce 2021 přijalo národní vesmírnou strategii, jejíž součástí byla také iniciativa Hungarian to Orbit (HUNOR) s rozpočtem 99 milionů amerických dolarů. Ještě koncem roku 2021 bylo vyhlášeno několikastupňové výběrové řízení, do něhož se přihlásilo 244 uchazečů.^[1] Z postupné redukce na 100 a zhruba 50 lidí^[2] vzešla nejlepší čtveřice představená v březnu 2023. Kvarteto poté zahájilo v USA^[2] rozsáhlý výcvik v kosmické dynamice, pilotování lehkých letadel a náročné fyzické a vědecké práci, během něhož pokračoval výběr. Dva nejúspěšnější uchazeči a budoucí členové hlavní a záložní posádky byli představeni 26. května 2024, v den 44. výročí startu prvního a dosud posledního maďarského kosmonauta Bertalana Farkase. Stali se jimi strojní inženýr Tibor Kapu a elektrotechnik Gyula Cserényi.^[1][3] Souběžně s výběrem vznikala nezbytná dohoda Maďarska s Axiom Space. V červenci 2022 podepsala společnost s Ministerstvem zahraničních věcí a obchodu Maďarské republiky memorandum o porozumění s cílem podpořit program HUNOR a rozvíjet příležitosti v oblasti vesmírného výzkumu a vývoje technologií. Na základě memoranda pak obě strany v září 2023 podepsaly rámcovou dohodu o kosmických letech (SFA), která místo pro maďarského kosmonauta v plánu letů Axiom Space stvrdila.^[4]

Také v polském případě uteklo od první i posledního kosmického letu více než 40 let, dokonce ještě o dva více než v maďarském případě, protože Miroslaw Hermaszewski se do vesmíru vydal už v červnu 1980. Tím však podobnost končí, protože polská vláda k vyjednávání přistoupila jiným způsobem než Maďarsko – přes ESA. Situaci měla snazší než maďarští kolegové, protože ve skupině záložních astronautů vybraných evropskou agenturou v roce 2022 nechyběl polský zástupce Sławosz Uznański. Proto mohli po několika měsících jednání zástupci polského Ministerstva rozvoje a technologií a Evropské kosmické agentury podepsat smlouvu, podle níž druhého Poláka v historii dopraví do vesmíru Axiom Space. ESA o tom smlouvu s Axiom Space uzavřela 4. srpna 2023. Agentura POLSA téhož dne spustila sběr návrhů na koncepty pro vzdělávací program, experimenty a testy, které druhý polský kosmonaut v historii po 46 nebo 47 letech na ISS provede.^[5] Předpokládaný astronaut Uznański se jen o několik týdnů později, 1. září 2023, na přechodnou dobu jako připojil ke Sboru astronautů ESA a zahájil základní trénink.^[6] Cena za polskou sedačku nebyla zveřejněna, ESA 2le už 9. června 2023 bez dalších podrobností oznámila, že Polsko zvýšilo svůj příspěvek na programy agentury o 295 milionů eur, což zahrnuje i let polského astronauta na ISS.^[7]

Do třetice, i v indickém případě se do posádky Ax-4 teprve dostal druhý astronaut své země v historii po desátkách let čekání – prvního indický kosmonaut Rákeš Šarma, který svůj let absolvoval v dubnu 1984. Poté, co Indická vesmírná výzkumná organizace (ISRO) v srpnu 2023 úspěšně přistála na měsíčním povrchu se svou sondou Čandraján -3,^[8] oznámila v říjnu téhož roku dva cíle – do roku 2035 vybudovat vlastní vesmírnou stanici a o pět let později dopravit na měsíční povrch lidskou posádku.^[9] Postavit tým astronautů a a zajistit jim vhodné zkušenosti je pro takové cíle nutnou podmínkou. A tak šéf NASA Bill Nelson oznámil koncem listopadu 2023 během návštěvy Indie, že agentura zajistí trénink dvou indických astronautů, z nichž jeden poletí na ISS.^[10] Koncem února 2024 ISRO představila tým čtyř kandidátů na astronauty pro svou chystanou kosmickou loď Gaganján, čerstvě vybraných testovacích pilotů Indických vzdušných sil (IAF).^[11] V souvislosti s návštěvou amerického velvyslance v Indii Erica Garcettiho v sídle ISRO koncem května 2024^[12] americká i indická strana potvrdily, že pokračují diskuse o detailech letu indického astronauta na ISS v roce 2024.^[13] V červenci ISRO oznámila, že ze čtveřice svých astronautů vybrala dva, kteří budou nominováni pro let na ISS,^[14].a veškerá očekávání se naplnila 2. srpna 2024, kdy ISRO podepsala s Axiom Space smlouvu SFA a zveřejnila, že pilotem v hlavní posádce 4. mise Axiom bude Šubanšu Šukla a jeho náhradníkem Prasanth Nair.^[15]

Oficiální oznámení o složení posádky včetně jména velitelky mise Peggy Whitsonové Axiom Space zveřejnila 5. srpna 2024, v den zahájení praktického tréninku v zařízeních SpaceX a NASA v USA.^[4] Navržení účastníci musí projít schválením ze strany Multilaterální komise pro provoz posádek (Multilateral Crew Operations Panel), kde konsensuální rozhodnutí přijímají zástupci všech pěti mezinárodních partnerů programu ISS – agentur NASA, ESA, Roskosmos, JAXA a CSA.^[4]

Součástí pobytu posádky na ISS bude vědecký program navržený agenturami vysílajícími astronauty a koordinovaný s NASA. Detaily zatím nebyly zveřejněny, pouze maďarská strana informovala, že Tibor Kapu s sebou na misi přiveze 8 experimentů vybraných z 24 návrhů zaslaných maďarskými leteckými společnostmi, univerzitami, výzkumnými ústavy a ​​neziskovými profesními a vzdělávacími organizacemi.^[2]

NASA přidělila čtvrtou soukromou misi na ISS společnosti Axiom Space počátkem srpna 2023 s plánovaným termínem startu „nedříve v srpnu 2024”,^[16] už v říjnu téhož roku ale začala pracovat s novým termínem „nejdříve v říjnu 2024”.^[17] V srpnu 2024 pak v důsledku komplikaci v programu kvůli prodlouženému letu nové kosmické lodi Starliner NASA informovala, že se mise uskuteční „nejdříve na jaře 2025”.^[18]

Let potrvá přibližně 15 dní,^[16] z nichž posádka většinu stráví na Mezinárodní vesmírné stanici. Loď se poté od ISS odpojí a přistane blízko pobřeží Floridy buď do Mexického zálivu nebo do Atlantského oceánu. Pokud SpaceX do doby letu stihne projít nezbytnou schvalovací procedurou, může se místo přistání přesunout také k západnímu břehu USA do vod Tichého oceánu.^[19]

Starty raket Falcon společnosti SpaceX
Rakety Falcon	Falcon 1 Falcon 9 v1.0 v1.1 Block 3 Block 4 Block 5 Falcon Heavy
Falcon 1	Zkušební let 1† (FalconSAT-2) Zkušební let 2† (DemoSat) Let 3† Trailblazer PRESat NanoSail-D Explorers Ratsat RazakSAT
Falcon 9	Zkušební lety zkušební let NASA COTS Demo 1 NASA COTS Demo 2+ SpX DM-1 test úniku Dragonu za letu SpX DM-2 Pilotované lety SpX DM-2 SpX Crew-1 SpX Crew-2 SpX Crew-3 Ax-1 SpX Crew-4 SpX Crew-5 SpX Crew-6 Ax-2 SpX Crew-7 Lety Dragonu k ISS CRS-1 CRS-2 CRS-3 CRS-4 CRS-5 CRS-6 CRS-7† CRS-8 CRS-9 CRS-10 CRS-11 CRS-12 CRS-13 CRS-14 CRS-15 CRS-16 CRS-17 CRS-18 CRS-19 CRS-20 CRS-21 CRS-22 CRS-23 CRS-24 CRS-25 CRS-26 CRS-27 CRS-28 CRS-29 Komerční satelity SES-8 Thaicom 6 Orbcomm OG2 let 1 AsiaSat 8 AsiaSat 6 ABS-3A, Eutelsat 115 West B TurkmenSat 1 Orbcomm OG2 let 2 SES-9 JCSAT-14 Thaicom 8 ABS-2A, Eutelsat 117 West B JCSAT-16 Amos-6† Iridium NEXT 1-10 EchoStar 23 SES-10 Inmarsat-5 F4 BulgariaSat-1 Iridium NEXT 11-20 Intelsat 35e Iridium NEXT 21-30 SES-11 Koreasat 5A Iridium NEXT 31-40 SES-16 (GovSat-1) Paz Hispasat 30W-6 Iridium NEXT 41-50 Bangabandhu-1 Iridium NEXT 51-55 SES-12 Telstar 19V Iridium NEXT 56-65 Merah Putih Telstar 18V Es'hail 2 SSO-A Iridium NEXT 66-75 Radarsat Constellation Amos-17 JCSAT-18/ Kacific-1 SXM-7 Türksat 5A SXM-8 Türksat 5B WorldView-1 WorldView-2 ASBM Interní lety Starlink (v0.9, V1 L1 ‒ V1 L16, V1 L17, V1 L18) SSP-1 SSP-2 SSP-3 Vědecké satelity CASSIOPE DSCOVR Jason-3 Formosat-5 TESS GRACE-FO SAOCOM 1A SAOCOM 1B Sentinel 6A IXPE DART SWOT Vojenské satelity NROL-76 X-37B OTV-5 Zuma GPSIII-SV01 GPSIII-SV03 Anasis-II GPSIII-SV04 GPSIII-SV05 SARah 1 GPSIII-SV06 NROL-85 NROL-87 SARah 2/3
Falcon Heavy	Zkušební let ArabSat 6A STP-2 AFSPC-44 AFSPC-52 Inmarsat 6B ViaSat 3
* Kurzíva značí budoucí lety nebo vyvíjené rakety. † značí neúspěšné lety.

Pilotované lety na Mezinárodní vesmírnou stanici
Minulé	1998 (STS-88) • 1999 (STS-96) • 2000 (STS-101 • 106 • 92 • Sojuz TM-31 • STS-97) • 2001 (STS-98 • 102 • 100 • Sojuz TM-32 • STS-104 • 105 • Sojuz TM-33 • STS-108) • 2002 (STS-110 • Sojuz TM-34 • STS-111 • 112 • Sojuz TMA-1 • STS-113) • 2003 (Sojuz TMA-2 • TMA-3) • 2004 (Sojuz TMA-4 • TMA-5) • 2005 (Sojuz TMA-6 • STS-114 • Sojuz TMA-7) • 2006 (Sojuz TMA-8 • STS-121 • 115 • Sojuz TMA-9 • STS-116) • 2007 (Sojuz TMA-10 • STS-117 • 118 • Sojuz TMA-11 • STS-120) • 2008 (STS-122 • 123 • Sojuz TMA-12 • STS-124 • Sojuz TMA-13 • STS-126) • 2009 (STS-119 • Sojuz TMA-14 • TMA-15 • STS-127 • 128 • Sojuz TMA-16 • STS-129 • Sojuz TMA-17) • 2010 (STS-130 • Sojuz TMA-18 • STS-131 • 132 • Sojuz TMA-19 • TMA-01M • TMA-20) • 2011 (STS-133 • Sojuz TMA-21 • STS-134 • Sojuz TMA-02M • STS-135 • Sojuz TMA-22 • TMA-03M) • 2012 (Sojuz TMA-04M • TMA-05M • TMA-06M • TMA-07M) • 2013 (Sojuz TMA-08M • TMA-09M • TMA-10M • TMA-11M) • 2014 (Sojuz TMA-12M • TMA-13M • TMA-14M • TMA-15M) • 2015 (Sojuz TMA-16M • TMA-17M • TMA-18M • TMA-19M) • 2016 (Sojuz TMA-20M • MS-01 • MS-02 • MS-03) • 2017 (Sojuz MS-04 • MS-05 • MS-06 • MS-07) • 2018 (Sojuz MS-08 • MS-09 • MS-10† • MS-11) • 2019 (Sojuz MS-12 • MS-13 • MS-14 • MS-15) • 2020 (Sojuz MS-16 • SpaceX DM-2 • Sojuz MS-17 • SpaceX Crew-1) • 2021 (Sojuz MS-18 • SpaceX Crew-2 • Sojuz MS-19 • SpaceX Crew-3 • Sojuz MS-20) • 2022 (Sojuz MS-21 • Axiom Mission 1 • SpaceX Crew-4 • Sojuz MS-22 • SpaceX Crew-5) • 2023 (Sojuz MS-23 • SpaceX Crew-6 • Axiom Mission 2 • SpaceX Crew-7 • Sojuz MS-24) • 2024 (Axiom Mission 3 • Boeing Crew Flight Test)
Současné	SpaceX Crew-8 • Sojuz MS-25 • Sojuz MS-26
Plánované	SpaceX Crew-9 • Sojuz MS-27 • Axiom Mission 4 • SpaceX Crew-10 • Sojuz MS-28
Symbolem † je označena neúspěšná mise.