Bez újmy na obecnosti

Bez újmy na obecnosti (BÚNO) je v matematice ustálený obrat používaný zejména v důkazech. Obvykle je používán v situacích, kdy se důkaz rozpadá na několik případů, které lze dokázat stejným či obdobným způsobem (například díky symetrii), a mluvčí touto frází dává najevo, že když si vybere a dokáže jeden z nich, dokáže tím vlastně zároveň i všechny ostatní a tím dokončí i důkaz jako celek.

Příklad

Bolzanova věta z reálné analýzy říká, že je-li funkce f ( x ) {\displaystyle f(x)} spojitá na uzavřeném intervalu a , b {\displaystyle \langle a,b\rangle } a f ( a ) f ( b ) < 0 {\displaystyle f(a)\cdot f(b)<0} , pak existuje alespoň jeden bod c ( a , b ) {\displaystyle c\in (a,b)} takový, že f ( c ) = 0 {\displaystyle f(c)=0} .

Důkaz může začínat:

Z f ( a ) {\displaystyle f(a)} · f ( b ) < 0 {\displaystyle f(b)<0} vyplývá, že f ( a ) {\displaystyle f(a)} a f ( b ) {\displaystyle f(b)} jsou nenulové a mají opačná znaménka. Bez újmy na obecnosti předpokládejme, že f ( a ) < 0 {\displaystyle f(a)<0} a f ( b ) > 0 {\displaystyle f(b)>0} .....

a následuje už jen důkaz tohoto případu. Je totiž zjevné, že v druhém případě stačí takový důkaz aplikovat na funkci f {\displaystyle -f} , která je rovněž spojitá na daném intervalu, nabývá hodnoty nula ve stejných bodech a splňuje f ( a ) < 0 {\displaystyle f(a)<0} a f ( b ) > 0 {\displaystyle f(b)>0} .

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ohne Beschränkung der Allgemeinheit na německé Wikipedii.