Boubínská hornatina

Boubínská hornatina
Pohled na Bobík a Boubín od bývalé osady Vyšný u Křišťanova
Bobík a Boubín

Nejvyšší bod1 362 m n. m. (Boubín)
Rozloha126 km²

Nadřazená jednotkaŠumava
Sousední
jednotky
Vltavická brázda, Šumavské pláně, Prachatická hornatina, Vimperská vrchovina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko,
PovodíVltava
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIB-1D
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boubínská hornatina je geomorfologický podcelek na severovýchodním okraji Šumavy. Rozprostírá se na ploše 126 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 993 m, což je nejvíce ze všech podcelků Šumavy. Na jihu sousedí s Vltavickou brázdou, na východě s Libínskou hornatinou a Husineckou vrchovinou, na severu s Bělečskou vrchovinou a na západě s Knížecími pláněmi. Na okrajích je tento vrásnozlomový masiv rozčleněn hlubokými údolími (Pravětínský potok, Cikánský potok, Boubínský potok, Milešický potok, Křemenný potok)

Geologická stavba

Boubínská hornatina je tvořena z biotitických granitizovaných rul moldanubika.

Nejvyšší vrcholy

Boubín od Šumavských Hoštic
  • Boubín (1362 m)
  • Basumský hřeben (1287 m)
  • Pažení (1281 m)
  • Bobík (1266 m)
  • Červený vrch (1201 m)
  • Větřín (1178 m)
  • Solovec (1154 m)
  • Jedlová (1088 m)
  • Včelenský vrch (1057 m)
  • Kupa (1044 m)
  • Zátoňská hora (1040 m)
  • Malý Bobík (1037 m)
  • V oboře (1006 m)

Geomorfologické okrsky

Hornatina se člení na dva geomorfologické okrsky:

  • Boubínský hřbet – jižní, hlavní část
  • Včelenská hornatina – severní nižší část

Podrobné geomorfologické členění uvádí následující tabulka[1]:

Geomorfologické členění Šumavy 
ČESKÁ VYSOČINAŠumavská subprovincieŠumavská hornatina
ŠUMAVSKÉ
PLÁNĚ
Kochánovské pláně
Javorensko-vysocký hřbet (Javorná, 1090 m)
Zhůřské pláně (Nad Šmauzy, 1068 m)
Kvildské pláně
Prášilské pláně (Poledník, 1315 m)
Modravské pláně (Tetřev, 1258 m)
Roklanské pláně (Blatný vrch, 1376 m)
Javornická hornatina
nečlení se (Javorník, 1067 m)
Svojšská hornatina
nečlení se (Huťská hora, 1188 m)
Knížecí pláně
Lipecké pláně (Výška, 1118 m)
Novosvětské pláně (Obrovec, 1164 m)
Stráženské pláně (Žlíbský vrch, 1133 m)
ŽELEZNORUDSKÁ
HORNATINA
Debrnická hornatina
nečlení se (Plesná, 1338 m)
Královský hvozd
nečlení se (Jezerní hora, 1344 m)
Pancířský hřbet
Můstecký hřbet (Můstek 1235 m)
Prenetský hřbet (Prenet, 1071 m)
Hojsovostrážská hornatina (Můstek Z I, 1006 m)
TROJMEZENSKÁ
HORNATINA
Stožecká hornatina
Radvanovická vrchovina (Žlebský kopec, 1080 m)
Stráženská kotlina (850 m)
Stožecká kotlina (850 m)
Plešská hornatina
Plešský hřbet (Plechý, 1378 m)
Jelenská vrchovina (Jelenská hora, 1069 m)
Novopecká kotlina
nečlení se (Šešovec, 899 m)
Vítkovokamenská
hornatina
Výtoňská hornatina (Vítkův kámen, 1035 m)
Pasečenská kotlina (830 m)
Hraničenská vrchovina (Mezileský vrch, 884 m)
Lučská hornatina
Lipenská vrchovina (Kaliště, 993 m)
Loučovická hornatina (Hvězdná, 1012 m)
BOUBÍNSKÁ
HORNATINA
Boubínský hřbet
nečlení se (Boubín, 1362 m)
Včelenská hornatina
nečlení se (Kupa, 1044 m)
ŽELNAVSKÁ
HORNATINA
Knížecí hornatina
Chlumská hornatina (Knížecí stolec, 1236 m)
Špičácká část (Špičák, 1223 m)
Křišťanovská
vrchovina
Skalinská hornatina (1040 m)
Arnoštovká pahorkatina (920 m)
VLTAVICKÁ
BRÁZDA
Hornovltavická brázda
nečlení se (846 m)
Dolnovltavická brázda
nečlení se (790 m)
PROVINCIESubprovincieOblast / Celek / PODCELEKOkrsekPodokrsek • (vrchol)

Související články

Reference

  1. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.