Carl Djerassi
Carl Djerassi | |
---|---|
Carl Djerassi (17. června 2004) | |
Narození | 29. října 1923 Vídeň Rakousko Rakousko |
Úmrtí | 30. ledna 2015 (ve věku 91 let) San Francisco, Kalifornie USA USA |
Alma mater | Wisconsinská univerzita v Madisonu Wayne State University American College of Sofia Tarkio College Kenyon College Imperial College School of Medicine |
Pracoviště | Wayne State University BASF Schweiz AG Stanfordova univerzita Novartis |
Obor | chemie |
Ocenění | ACS Award in pure chemistry (1958) Ernest Guenther Award (1960) Stoletá cena (1963) Scheeleova cena (1972) Chemical Pioneer Award (1973) … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | Norma Lundholm Djerassi (1950–1976) Diane Middlebrook (1985–2007) |
Děti | Dale Djerassi |
Web | www |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Carl Djerassi (29. října 1923 Vídeň – 30. ledna 2015 San Francisco) byl rakousko-americký chemik a spisovatel židovského původu. Jeho objevy otevřely cestu k vývoji antikoncepční pilulky. V roce 1951 syntetizoval jako první na světě hormon progesteron. Díky tomu bylo možno ovlivňovat menstruační období u žen. Na základě této regulace menstruace pak farmakologický průmysl vyrobil první ústně podávanou antikoncepci pro ženy.[1] Objevil rovněž první známé antihistaminikum, které znamenalo průlom v boji s alergiemi.[2]
Životopis
Narodil ve Vídni. Jeho otec pocházel z Bulharska, matka z Rakouska, oba byli Židé. Po Anšlusu, roku 1938, jeho rodina odešla nejprve do Bulharska, o rok později pak do Spojených států amerických. Ve Spojených státech amerických vystudoval chemii na Kenyon College (1942) v Ohiu a na University of Wisconsin–Madison (1949). Poté pracoval ve firmě Ciba a jeden čas i v Mexiku, ve společnosti Syntex Laboratories. Právě v Mexiku učinil roku 1951 svůj klíčový objev. Po návratu do Spojených států amerických pracoval na Wayne University v Detroitu a od roku 1959 až do svého odchodu do důchodu v roce 2002 na Stanfordově univerzitě v Kalifornii. Vedle toho v roce 1968 založil vlastní firmu Zoecon, která se věnovala výrobě insekticidů.[3]
Roku 1973 obdržel Národní vyznamenání za vědu (National Medal of Science). V roce 1978 získal, jako vůbec první, Wolfovu cenu za chemii.
V závěru života se věnoval psaní románů, básní i divadelních her. První jeho literární dílo, román Cantor's Dilemma, vyšlo roku 1989. Jeho manželka Diane Middlebrooková byla známou publicistkou, věnovala se psaní biografií. Djarassi spolu s ní založil Djerassi Resident Artists Program na podporu umělců. V roce 2010 poskytl rozhovor pořadu České televize Na plovárně.[4] Označoval se za ateistu.
Vyznamenání
- Čestný kříž Za vědu a umění I. třídy (1998, Rakousko)[5]
- velká stříbrná dekorace Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku (2008)[6]
- velký záslužný kříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (2003)
Odkazy
Reference
- ↑ Zemřel chemik Djerassi. Jeho výzkum vedl k antikoncepční pilulce | Lidé. Lidovky.cz [online]. 2015-01-31 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online.
- ↑ HAYMAN, Suzie. Carl Djerassi obituary. The Guardian. 2015-02-01. Dostupné online [cit. 2019-02-24]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Carl Djerassi | Austrian-born American chemist. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Na plovárně: Carl Djerassi. Česká televize [online]. [cit. 2019-02-24]. Dostupné online.
- ↑ 10542/AB XXIV. GP - Anfragebeantwortung, S. 1219 Dostupné online
- ↑ 10542/AB XXIV. GP - Anfragebeantwortung, S. 1833 Dostupné online
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Carl Djerassi na Wikimedia Commons
Nositelé Wolfovy ceny za chemii | |
---|---|
1978–1979 | Carl Djerassi (1978) • Herman F. Mark (1979) |
1980–1989 | Henry Eyring (1980) • Joseph Chatt (1981) • John Charles Polanyi / George C. Pimentel (1982) • Herbert S. Gutowsky / Harden M. McConnell / John S. Waugh (1983/4) • Rudolph A. Marcus (1984/5) • Elias James Corey / Albert Eschenmoser (1986) • David C. Phillips / David M. Blow (1987) • Joshua Jortner / Raphael David Levine (1988) • Duilio Arigoni / Alan R. Battersby (1989) |
1990–1999 | Richard R. Ernst / Alexander Pines (1991) • John Pople (1992) • Ahmed Zewail (1993) • Richard A. Lerner / Peter G. Schultz (1994) • Gilbert Stork / Samuel J. Danishefsky (1995) • Gerhard Ertl / Gabor A. Somorjai (1998) • Raymond Lemieux (1999) |
2000–2009 | Frank Albert Cotton (2000) • Henri Kagan / Rjódži Nojori / Karl Barry Sharpless (2001) • Harry B. Gray (2004) • Richard Zare (2005) • Ada Jonathová / George Feher (2006/07) William E. Moerner / Allen J. Bard (2008) |
2010–2019 | Stuart A. Rice / Ching W. Tang / Krzysztof Matyjaszewski (2011) • Paul Alivisatos / Charles M. Lieber (2012) • Robert S. Langer (2013) • Chi-Huey Wong (2014) • Kyriacos Costa Nicolaou / Stuart Schreiber (2016) • Robert G. Bergman (2017) • Omar M. Yaghi / Makoto Fujita (2018) • Stephen L. Buchwald / John F. Hartwig (2019) |