Dračí štít
Dračí štít | |
---|---|
Koruna Vysokej, vpravo zubatejší Dračí štít. | |
Vrchol | 2523 m n. m. |
Poloha | |
Stát | Slovensko Slovensko |
Pohoří | Vysoké Tatry |
Souřadnice | 49°10′17″ s. š., 20°5′45″ v. d. |
Ostrý štít | |
Prvovýstup | A. Martin, E. Breuer ml., 1905 |
Hornina | Žula |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dračí štít je součástí skupiny tatranských štítů, označované „Koruna Vysoké“: Těžký štít, dvouvrcholový Vysoká a Dračí štít. Nachází se v jihovýchodním bočním hřebeni, který vybíhá z Vysoké. Je mezi horolezci oblíben pro pevnou skálu a krásné výhledy.[zdroj?]
Topografie
Má dva vrcholy - severozápadní Malý Dračí štít (2518 m n. m.) a jihovýchodní Velký Dračí štít (2523 m n. m.). Od Vysoké ho odděluje Vyšné Dračie sedlo. Boční jihovýchodní hřeben pokračuje na Velký a Malý Dračí zub, Vyšnú štrbinu pod ihlou, Ihlu v Dračom, Nižnú štrbinu pod ihlou a tři Ošarpance. Tento hřeben odděluje Rumanovu dolinku od kotlinky pod Dračím sedlem.
Několik zajímavých výstupů
- 1905 - První výstup A. Martin, E. Breuer ml., jihovýchodním hřebenem od Nižné štrbiny pod ihlou, II-III. hřebenovka.
- 1930 - Prvovýstup S. Bernardzikievicz a A. Kenar, severozápadní stěnou z Rumanovy dolinky, III.
- 2005 - Prvovýstup „Cesta pre Lukáša“, M. Bobovčák, I. Franková a M. Medvec, VI.
Tři cesty v jižní stěně má Arno Puškáš.
Pověst
V Dračím údolíčku žil drak, který lidem žral dobytek, ovce a nakonec i dívky. Ani mládenci ho nepřemohli. Teprve když přišla na řadu Betka Havrančíková, šla do hor její matka a vykřikla: "Ve jménu lásky tě zaklínám, bestie pekelná, proměň se na skálu!" Stalo se, a tak máme Dračí Hlavu i Záda, Zuby, Drápy a nejvyšší je ocas - Dračí štít. V prohlubni jeho pelíšku vzniklo Dračí pleso.
Galerie
- Koruna Vysoké z jihu, dá se rozeznat Ihla v Dračom
- Koruna Vysoké, tmavý hrot Ošarpancov úplně vpravo. Vpředu je členitý hřeben Dračej hlavy.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dračí štít na slovenské Wikipedii.
- F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 1. díl, Olympia 1977.
- A. Březen, Zlato pod Kriváněm, Mladé letá 1991.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dračí štít na Wikimedia Commons
- Na SummitPost.org
- Jižní stěna Dračího štítu Archivováno 6. 6. 2020 na Wayback Machine.
Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách) | |
---|---|
Podcelky | Západní Tatry (Červené vrchy • Kasprov vrch • Liptovské kopy • Liptovské Tatry • Lúčna • Ornak • Osobitá • Roháče • Sivý vrch) Východní Tatry (Belianské Tatry • Vysoké Tatry) |
Vybrané vrcholy Východních Tater | Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020) |
Sedla Východních Tater | Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180) |
Vybrané vrcholy v Západních Tatrách | Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687) |
Sedla v Západních Tatrách | Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917) |