Durban eThekwini | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 29°51′30″ j. š., 31°1′30″ v. d. |
Časové pásmo | +2 |
Stát | ![]() |
provincie | KwaZulu-Natal |
![]() | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 2 292 km² |
Počet obyvatel | 3 442 361 (2018) |
Hustota zalidnění | 1 501,9 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Mxolisi Kaunda (od 2019) |
Vznik | 1824 |
Oficiální web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Durban (zulusky eThekwini) je jedním z největších měst JAR a největší v provincii KwaZulu-Natal. V jazyce zulu se nazývá eThekwini. Město leží na břehu Indického oceánu a v roce 2011 mělo 595 061 obyvatel; celá municipalita i s okolími má přes čtyři miliony.
Klimatické poměry
[editovat | editovat zdroj]Zimy jsou mírné a nemrzne, léta jsou teplá a bohaté na srážky. Vzhledem ke značným výškovým rozdílům na území Durbanu však mohou být podmínky v západních částech podstatně chladnější. Celkový roční úhrn srážek zde je 1009 mm, průměrná roční teplota 21 °C a denní maxima v měsících leden–březen se pohybují okolo 28 °C, v měsících červen–srpen potom 21 °C. Nejnižší teploty během zimy na jižní polokouli bývají okolo 11 °C. Ročně má 320 slunných dní.[1]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Durban má podle sčítání lidu z roku 2018 3 090 117 obyvatel, z nichž téměř 70 % tvoří černoši. Z náboženského hlediska je obyvatelstvo velmi různorodé; kromě křesťanů je zde zastoupen i islám (stojí tu největší mešita na jižní polokouli) a také hinduistické chrámy).
Historie
[editovat | editovat zdroj]


V roce 25. prosince 1497 na toto místo připlul Vasco da Gama a dal mu jméno Rio De Natal (Vánoční řeka). Dnes tento název nese místní záliv. Před ním zde ale lidé žili od dávnověku. V jeskyních v Dračích horách žili lidé již před 100 000 lety. Prvním doloežným etnikem, které zde žilo, byli Bantuové, kteří sem přišli v 2. tisíciletí před naším letopočtem. Je však velmi málo záznamů o tom, kdo zde žil před příchodem Evropanů. Vasco Da Gama si povšiml zálivu i toho, že jej místní obyvatelé označovali jako Thekwini. Domníval se, že zde ústí řeka (kterou pojmenoval jako Vánoční řeka) a že je jejím ústím.
Poté, co toto území bylo věnováno Šakou britskému obchodníkovi Henrymu Fynnovi, vznikla zde v roce 1823 osada. Již jako město bylo v roce 1835 přejmenováno na Durban na počest správce Kapské kolonie, Benjamina d’Urbana.[2] Na konci 30. let 19. století zde soupeřili o moc Búrové s Brity; Britové město získali v roce 1844. Búrové ale místní pevnost na krátkou dobu obsadili. V roce 1854 byly položeny základy samosprávy ustanovením rady o osmi členech a starosty, kterým byl zvolen George Cato.
Roku 1863 zde žilo cca 5000 obyvatel, z toho 3390 byli Evropané, 1380 byli Afričané a 230 byli Asiané. Rožšířena byla rovněž i železniční síť a postavena i střední škola.
Statut města získal Durban v roce 1935 (anglicky City status). V téže době bylo také město podstatně rozšířeno co do správních hranic.[2]
Ve městě také 20 let pobýval Mahátma Ghándhí, který zde pracoval jako právník a uplatnil zde poprvé taktiku pasivního odporu. Pracoval zde jako právník a strávil tu 20 let života.[1]
Rozvoj města umožnil vznik rozsáhlých plantáží v jeho okolí. Vzhledem k tomu, že se zde na těžkou práci nedostávalo pracovníků, nechali sem Britové dovézt velké množství lidí z území dnešní Indie.[3] Ti pracovali především v zemědělství.[4] Díky tomu je dnes obyvatelstvo Durbanu rozmanité a indický prvek je zde nejpočetnější ze všech větších měst v Jihoafrické republice.[5] Zuluové dnes obývají lokality Ntuzuma, Umlazi a Embumbulu.
V roce 1973 zde proběhla rozsáhlá stávka především černošského obyvatelstva, které pracovalo v místních textilních závodech.[6][7] Roku 1977 byl v místním přístavu otevřen kontejnerový terminál.
V druhé polovině 80. let zde Umkhonto we Sizwe uskutečnila několik bombových útoků.
V roce 2001 se zde konala Světová konference proti rasismu.
V roce 2015 se zde konaly rozsáhlé nepokoje, které vyvolaly i mezinárodní reakci. Důvodem byla obava z vysoké nezaměstnanosti a příchodu přistěhovalců.[8]
Kultura
[editovat | editovat zdroj]V Durbanu stojí botanická zahrada[1], která se rozvinula z původní zahrady pro testování cizích plodin. Dnes v ní stojí sto let staré stromy.[1] Sbírkou místní historie disponuje Durbanské muzeum přírodních věd (DNSM).[9] Je zde také galerie a historické muzeum. Město má 8 km dlouhou nábřežní promenédu.[1]
V blízkosti mezinárodního letiště rovněž stojí socha krále Šaky.[10] Svůj památník zde má mít i indická komunita.[11]
Umělecká společnost Kwa-Zulu Natal, založená v roce 1902, disponuje vlastním uměleckým centrem s výstavami mezinárodních umělců a podporuje výměnu rozmanitých kultur.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Durban je průmyslovým městem, kde je klíčovým odvětvím výroba a zpracování cukru. Významným zaměstnavatelem jsou také místní loděnice, dále ropná rafinerie, závody pro automobilový průmysl a další odvětví, jako např. textilní, papírenský apod. V okolí města se pěstuje cukrová třtina a rozšířen je chov ovcí nebo pěstování citrusů a dalších zemědělských plodin (kukuřice, banány apod.)
V některých částech města je přirozená vysoká nezaměstnanost, která se pohybuje až okolo třiceti procent.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Durban má vlastní mezinárodní letiště pojmenované po zuluském panovníkovi Šakovi. Laguna, které přiléhá k historickému středu města, je domovem pro místní námořní přístav, jehož význam je především v nákladní dopravě. Dán byl do užívání v roce 1840. Slouží hlavně k vývozu surovin, ale i průmyslového zboží. Měl klíčový význam v obchodu s Indií během doby existence britské koloniální říše. Je umístěn v zátoce Natal.
Od roku 1860 má také město železnici; významné je hlavně nákladové nádraží při místním přístavu, nicméně spojení existuje s dalšími velkými městy země. V provozu je zde příměstská doprava (Durban Metrorail)) a předložen byl i návrh na vznik trati vysokorychlostní železnice do Johannesburgu.
Do města rovněž směřují i dvě dálnice; č. 2, která kopíruje trasu mořského pobřeží a č. 3, která vede do Pietermaritzburgu.
Veřejnou dopravu tvoří autobusy a v příměstských oblastech také minibusy. V letech 1935 až 1964 zde jezdily rovněž trolejbusy a předtím elektrická tramvaj. Původně koňka zde byla provozována již od roku 1880 a elektrická tramvaj od roku 1902. Rozšířené zde byly také rikši, nicméně v současné době jich zůstáalo jen velmi málo a slouží hlavně pro přepravu turistů.
Školství
[editovat | editovat zdroj]V Durbanu sídlí Univerzita KwaZulu-Natal, jejíž název bývá občas zkracován na UKZN. Dále je zde také Durbanská technologické univerzita, kterou studuje přibližně 20 tisíc studentů.
I přes to, že zde sídlí několik vysokých škol nemá zhruba 10 % místních obyvatel žádné vzdělání a 20 % má jen velmi nízké.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Alexandrie, Egypt
Chicago, Illinois, Spojené státy americké
Leeds, Spojené království
Rotterdam, Nizozemsko
Kanton, Čína
Nantes, Francie
Antverpy, Belgie
Brémy, Německo
Bulawayo, Zimbabwe
New Orleans, Spojené státy americké
Oran, Alžírsko
Le Port, Réunion, Francie
Brisbane, Austrálie
Ejlat, Izrael
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Durban na srbské Wikipedii a Durban na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d e Durban: This South African city enjoys 320 days of sunshine a year [online]. [cit. 2025-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b The City of Durban. Durban: Institute for Social Research, 1968. S. 5. (srbsky)
- ↑ It’s supposed to be a no-go city. But I went anyway, and loved it [online]. [cit. 2025-08-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The City of Durban. Durban: Institute for Social Research, 1968. S. 2. (srbsky)
- ↑ 15 facts about the Indian diaspora in Africa [online]. [cit. 2025-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The 1973 Durban Strikes: Building Popular Democratic Power in South Africa [online]. [cit. 2025-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ One of the great events in global labor history [online]. [cit. 2025-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Thousands march in protest against wave of xenophobic attacks in South Africa [online]. [cit. 2025-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Durban Natural Science Museum [online]. [cit. 2025-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ King unveils Shaka Zulu statue at airport [online]. [cit. 2025-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ New monument design celebrates Durban's Indian Heritage [online]. [cit. 2025-08-13]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Durban na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky Archivováno 29. 3. 1996 na Wayback Machine.