Francesco Cossiga

Francesco Cossiga
Prezident Itálie
Ve funkci:
3. července 1985 – 28. dubna 1992
PředchůdceSandro Pertini
NástupceOscar Luigi Scalfaro
Předseda vlády Itálie
Ve funkci:
4. srpna 1979 – 18. října 1980
PředchůdceGiulio Andreotti
NástupceArnaldo Forlani
Stranická příslušnost
ČlenstvíKřesťanská demokracie (od 1945)

Rodné jménoFrancesco Cossiga
Narození26. července 1928
Sassari, Italské královstvíItalské království Italské království
Úmrtí17. srpna 2010 (ve věku 82 let)
Řím, ItálieItálie Itálie
ChoťGiuseppa Sigurani (1960–1998)
DětiGiuseppe Cossiga
Anna Maria Cossiga
Alma materLiceo classico Domenico Alberto Azuni
University of Sassari
Katolická univerzita Nejsvětějšího Srdce
Profesepolitik, právník a vysokoškolský učitel
Náboženstvíkatolicismus
OceněníŘád 7. listopadu (1987)
velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha (1990)
čestný rytíř velkokříže Řádu lázně (1990)
čestný doktor Islandské univerzity (1991)
Lagun Onari (2001)
… více na Wikidatech
PodpisFrancesco Cossiga, podpis
CommonsFrancesco Cossiga
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francesco Cossiga (26. července 1928 Sassari17. srpna 2010 Řím) byl italský křesťanskodemoktatický politik, představitel strany Democrazia Cristiana, která existovala v letech 19431994. Byl premiérem Itálie v letech 19791980, prezidentem Itálie v letech 19851992, prezidentem italského Senátu v letech 19831985, ministrem vnitra v letech 19761978 a ministrem bez portfeje v letech 19741976. Byl profesorem ústavního práva na univerzitě v Sassari na rodné Sardinii. Byl bratrancem komunistického politika Enrico Berlinguera.

Na funkci ministra vnitra rezignoval poté, co byl nalezen mrtvý premiér Aldo Moro, jehož unesly Rudé brigády. Jako ministr vnitra byl kritizován také za zásah policie proti studentské demonstraci v Římě roku 1977, při níž byla zabita studentka Giorgiana Masiová. Mnohokrát byl rovněž kritizován za podporu kontroverzního soudce nejvyššího soudu Corrado Carnevaleho, který zrušil řadu rozsudků postihujících mafii. V prezidentské funkci se dostal do závažného střetu s představiteli své vlastní strany křesťanské demokracie, kteří začali dokonce zpochybňovat jeho duševní zdraví. Po odhalení existence tajné organizace Gladio, jíž měl být Cossiga členem, se Partito Democratico della Sinistra (nástupce komunistické strany) pokusila odvolat prezidenta z funkce. Impeachment byl však neúspěšný. Později Cossiga proslul svými kontroverzními názory a přilnutím ke konspiračním teoriím. V roce 2007 v rozhovoru pro deník Corriere della Sera uvedl, že teroristické útoky z 11. září 2001 provedla CIA a Mossad. Ve stejném rozhovoru uvedl, že videonahrávka, v níž Usáma bin Ládin hrozí Silviu Berlusconimu, byla vyrobena v Berlusconiho televizních studiích za účelem zvýšení Berlusconiho popularity.

Vyznamenání

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Francesca Cossigy.

Odkazy

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Francesco Cossiga na Wikimedia Commons
  • Profil na stránkách italského Senátu
  • Profil na stránkách Cronologia.it Archivováno 24. 12. 2020 na Wayback Machine.
  • Profil na stránkách Asociace Francesa Cossigy
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Prezident Itálie
Enrico De Nicola (1946–1948) Luigi Einaudi (1948–1955) Giovanni Gronchi (1955–1962) Antonio Segni (1962–1964) Giuseppe Saragat (1964–1971) Giovanni Leone (1971–1978) Sandro Pertini (1978–1985) Francesco Cossiga (1985–1992) Oscar Luigi Scalfaro (1992–1999) Carlo Azeglio Ciampi (1999–2006) Giorgio Napolitano (2006–2015) Sergio Mattarella (od 2015)
Prezidentská standarta
Premiéři Itálie
Alcide De Gasperi (1945–1953) Giuseppe Pella (1953–1954) Amintore Fanfani (1954) Mario Scelba (1954–1955) Antonio Segni (1955–1957) Adone Zoli (1957–1958) Amintore Fanfani (1958–1959) Antonio Segni (1959–1960) Fernando Tambroni (1960) Amintore Fanfani (1962–1963) Giovanni Leone (1963) Aldo Moro (1963–1968) Giovanni Leone (1968) Mariano Rumor (1968–1970) Emilio Colombo (1970–1972) Giulio Andreotti (1972–1973) Mariano Rumor (1973–1974) Aldo Moro (1974–1976) Giulio Andreotti (1976–1979) Francesco Cossiga (1979–1980) Arnaldo Forlani (1980–1981) Giovanni Spadolini (1981–1982) Amintore Fanfani (1982–1983) Bettino Craxi (1983–1987) Amintore Fanfani (1987) Giovanni Goria (1987–1988) Ciriaco de Mita (1988–1989) Giulio Andreotti (1989–1992) Giuliano Amato (1992–1993) Carlo Azeglio Ciampi (1993–1994) Silvio Berlusconi (1994–1995) Lamberto Dini (1995–1996) Romano Prodi (1996–1998) Massimo D'Alema (1998–2000) Giuliano Amato (2000–2001) Silvio Berlusconi (2001–2006) Romano Prodi (2006–2008) Silvio Berlusconi (2008–2011) Mario Monti (2011–2013) Enrico Letta (2013–2014) Matteo Renzi (2014–2016) Paolo Gentiloni (2016–2018) Giuseppe Conte (2018–2021) Mario Draghi (2021–2022) Giorgia Meloniová (od 2022)
Autoritní data Editovat na Wikidatech