František Vinant

František Vinant
Rodné jménoFrantišek Petiška
Narození26. dubna 1934
Praha
Úmrtí14. prosince 1980 (ve věku 46 let)
Čelákovice
Povoláníherec, spisovatel, básník a lékař
PříbuzníEduard Petiška[1] (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Vinant (26. dubna 1934 Praha – 14. prosince 1980 Čelákovice), vlastním jménem MUDr. František Petiška, byl český básník, prozaik a herec, občanským povoláním lékař. Poezii publikoval pod počeštěným rodným jménem své matky, jako Petiška vystupoval v Divadle Járy Cimrmana.

Knižně byla jeho tvorba vydána až posmrtně. Jeho lyrická nota, blízká zprvu poezii Robinsona Jefferse a navazující později na básnický odkaz českých básníků Vladimíra Holana a Františka Halase, se promítla i do jeho povídek. Jeho básně z konce sedmdesátých let představují ojedinělou uměleckou výpověď o atmosféře společenského úpadku po roce 1968.

Rodina

Byl nejmladším synem Adeliny, roz. Winandtové, poprvé provdané Reitererové, poté za Františka Petišku, přednostu Úrazové pojišťovny dělnické v Praze. Jeho bratry byli Bedřich Reiterer a spisovatel PhDr. Eduard Petiška. Za manželku měl publicistku a divadelní historičku PhDr. Ladislavu Petiškovou a byl otcem MUDr. Michaely a Mgr. Terezie Petiškových.

Život

Po maturitě na gymnáziu v Brandýse nad Labem (1953) absolvoval Lékařskou fakultu hygienickou UK (titul MUDr., 1960). Už za studií se stal asistentem na Katedře hygieny práce a chorob z povolání. Současně se věnoval básnické tvorbě, kterou publikoval od roku 1957 v různých časopisech, 1963 spoluzakládal časopis Tvář, jehož byl po nějakou dobu šéfredaktorem. Poté pracoval jako obvodní lékař, od roku 1969 v Brandýse nad Labem.

Od sezóny 1970/1971 působil až do své předčasné smrti také jako herec Divadla Járy Cimrmana, hrál role v pěti jeho hrách. Byl předlohou pro postavu herce Františka Šubrta ve filmu Nejistá sezóna, který je také v civilu lékař a těžký kuřák a zemře náhle na infarkt.

Dílo

Poezie

  • Sám sobě napospas, Torst, 2008.
  • Slepá noc mi klepá na dveře, pořad z autorovy poezie, premiéra v Divadle Orfeus 6. 3. 2009. , výběr a interpretace Radim Vašinka (záznam na CD)

Próza

  • Přes řeku, Středočeské nakladatelství v Praze 1986
  • Mlhou tam a zpět, Paseka, Praha 1998
  • Osvětová přednáška v Suché Vrbici, televizní film podle stejnojmenné povídky autora, scénář Z. Svěrák, režie L. Smoljak, ČsTV 1992.
  • Přes řeku, rozhlasová dramatizace povídky Mlhou tam a zpět, scénář J. Plechatý, režie J. Henke, obdržela Cenu Prix Bohemia Radio 1996

Role v Divadle Járy Cimrmana

  • Vražda v salonním coupé – stevard
  • Němý Bobeš – Marta, hostinský, sluha
  • Cimrman v říši hudby – Plantážník Krišna
  • Dlouhý, Široký a Krátkozraký – král
  • Posel z Liptákova – Artur (Posel světla); Syn (Vizionář)

Po jeho smrti autoři na jeho památku přejmenovali „doktora Šubrta z Brodu“, o němž je řeč ve hře Němý Bobeš, na „doktora Petišku z Brandýsa“. Jméno Šubrt pak naopak použili pro Petiškovo alter ego ve filmu Nejistá sezóna.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

  • P. Hnilička; Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Mlhou tam a zpět, Týdeník Rozhlas 34/2012, dostupné z http://mluveny.panacek.com/historie-rozhlasu/73632-panackuv-pruvodce-rozhlasovou-hrou-xxix-mlhou-tam-a-zpet.html
  • František Vinant ve Slovníku české literatury
Jára Cimrman
Divadelní hry
Akt (1967) • Vyšetřování ztráty třídní knihy (1967) • Domácí zabijačka (1968) (stažena z repertoáru 1969) • Hospoda Na mýtince (1969) • Vražda v salonním coupé (1970) • Němý Bobeš (1971) • Cimrman v říši hudby (1973) • Dlouhý, Široký a Krátkozraký (1974) • Posel z Liptákova (1977) • Lijavec (1982) • Dobytí severního pólu (1985) • Blaník (1990) • Záskok (1994) • Švestka (1997) • Afrika (2002) • České nebe (2008)
Současní členové DJC
Dřívější členové DJC
Filmy a seriál
Stopa vede do Liptákova (1969) • Jára Cimrman ležící, spící (1983) • Rozpuštěný a vypuštěný (1984) • Nejistá sezóna (1988) • Expedice Altaj: Cimrman mezi jeleny (2007) • Štace Miloně Čepelky (2021) • Stopy Járy Cimrmana (2023)
Ostatní
Autoritní data Editovat na Wikidatech