Hřib žlutý
Hřib (kovář) žlutý | |
---|---|
Hřib (kovář) žlutý | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Pododdělení | Agaricomycotina |
Třída | Agaricomycetes |
Řád | hřibotvaré (Boletales) |
Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
Rod | hřib (Boletus) |
Binomické jméno | |
Boletus junquilleus (Quél.) Boud. 1906 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hřib žlutý (Boletus junquilleus (Quél.) Boud. 1906), neboli hřib kovář žlutý (Boletus luridiformis var. junquilleus (Quél.) Knudsen 1991), je vzácná jedlá houba z čeledi hřibovitých sekce Luridi. Podle stávajících poznatků se jedná o xanthoidní varietu hřibu kováře; potvrzení molekulární analýzou však zatím chybí.[1]
Synonyma
- Boletus junquilleus (Quél.) Boud.[1][2] 1906
- Boletus pseudosulphureus Kallenb.[2] 1923
- Boletus pseudo-sulphureus Kallenb.[3]
- Boletus erythropus var. junquilleus (Quél.) Bon[1] 1985
- Boletus erythropus var. junquilleus (Quél.) J.A. Muñoz 2005
- Boletus luridiformis var. junquilleus (Quél.) Knudsen[1] 1991
- hřib kovář žlutý[1]
- hřib modrožlutý[3]
- hřib slámožlutý
- hřib žlutý[1][2]
Vzhled
Makroskopické i mikroskopické znaky s výjimkou barvy povrchu plodnice jsou identické s hřibem kovářem. Stejně jako u kováře dužina po rozříznutí nebo poškození intenzivně modrá až modrozelená.
Oproti hřibu kováři chybí červený pigment, takže je celá plodnice zbarvená různými odstíny žluté.
Klobouk 50 – 160 mm široký, plstnatý, za vlhka může být mírně slizký. V mládí je sírově až citronově žlutý, později zelenavě žlutý, někdy s oranžovým nebo červenavým nádechem.[4]
Rourky a póry citronově až sírově žluté, po poškození intenzivně modrají.[4]
Třeň je zbarvený podobně jako klobouk, případně světleji. Nemá síťku a je jemně plstnatý a vločkovitě tečkovaný.[4]
Výskyt
Objevuje se na stanovištích hřibu kováře, tzn. od nížin do podhůří, v listnatých, jehličnatých i smíšených lesích, především bod duby, buky a smrky. Fruktifikuje od července do září.[1]
Rozšíření
První doložený nález na území bývalého Československa pochází z lesa Horní Kapánsko u Čejkovic (okres Hodonín), což byla ještě v roce 1961 jediná známá lokalita v ČSSR.[5] Starší prameny uvádějí dále výskyt v Podkrkonoší, jižních Čechách a na jižní Moravě. Novodobě se vyskytl např. u Hnátnice na Orlickoústecku.[6]
V rámci chráněných území České republiky byl hřib žlutý popsán mimo jiné na následujících lokalitách:
Záměna
Připadá v úvahu záměna s xanthoidními formami barevných modrajících hřibů, případně se žlutě zbarvenými modrajícími druhy:
- hřib kovář odbarvený (Boletus luridiformis var. discolor) - není zcela žlutý (převládají odstíny oranžové, červené)
- hřib satan hlohový (Boletus satanas f. crataegi) - roste na stanovištích satanu (vápenitý podklad, listnáče)
- hřib koloděj prvosenkový (Boletus luridus f. primulicolor) - síťka na třeni, pod listnáči
- hřib šumavský (Boletus gabretae) - síťka na třeni, pod smrky ve vyšších polohách
- hřib medotrpký (Boletus radicans) - bílý případně šedobéžový klobouk, hořká dužina
- hřib modračka (Boletus pulverulentus) - drobnější plodnice, štíhlý třeň, chybí žlutý odstín klobouku
- hřib citronový (Boletus citrinus) - nemodrá
Ochrana
Hřib žlutý je vedený v Červeném seznamu hub České republiky jakožto kriticky ohrožený druh.[6] Neměl by se proto sbírat pro kuchyňskou spotřebu - nálezy je vhodné hlásit a dokladovat na mykologických pracovištích.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Hřib kovář žlutý, s. 154.
- ↑ a b c DERMEK, Aurel; PILÁT, Albert. Poznávajme huby. Bratislava: Slovenská akadémia ved, 1974. Kapitola Hríb žltý, s. 158–159. (slovensky)
- ↑ a b PILÁT, Albert. Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Praha: Brázda, 1951. 719 s. S. 63.
- ↑ a b c HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Houby. Praha: Aventinum, 2005. 416 s. Kapitola Hřib žlutý, s. 342.
- ↑ MACKŮ, Jan; SKALNÍK, Václav. Vzájemný vztah mezi hřibem rubínovým a hřibem plavým. In: Česká mykologie. [s.l.]: [s.n.], 1961. Ročník, číslo 15 (II). S. 81–86.
- ↑ a b HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006 [cit. 2012-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-09.
Externí odkazy
- Galerie Hřib žlutý na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hřib žlutý na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Hřib žlutý ve Wikislovníku
- Taxon Boletus junquilleus ve Wikidruzích
- BioLib.cz – Boletus junquilleus (hřib žlutý) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
- Naše houby - hřib kovář žlutý[nedostupný zdroj]
Hřibovité | |
---|---|
Hřib (Aureoboletus) | Hřib moravský • Hřib pružný • Hřib štíhlotřenný |
Hřib (Boletus) | |
Hřib (Buchwaldoboletus) Hřib (Chalciporus) | |
Hřib (Butyriboletus) | |
Hřib (Caloboletus) | |
Hřib (Cyanoboletus) | Hřib modračka • Hřib žlutokrvavý |
Hřib (Hemileccinum) | |
Hřib (Hortiboletus) | Hřib červený • Hřib Engelův • Hřib lindový |
Hřib (Imleria) | |
Hřib (Imperator) | |
Hřib (Neoboletus) | Hřib kovář (neměnný) • Hřib žlutý |
Hřib (Pseudoboletus) | |
Hřib (Rheubarbariboletus) | |
Hřib (Rubroboletus) | Hřib Dupainův • Hřib Le Galové (Špinarův) • Hřib Moserův • Hřib nachový • Hřib narůžovělý • Hřib satan (hlohový, satanovitý) • Hřib středomořský • Hřib vlčí |
Hřib (Suillellus) | Hřib Adalgisin • Hřib atlantický • Hřib koloděj (kavkazský, rudomasý) • Hřib kolodějovitý • Hřib polosíťkovaný • Hřib Quéletův • Hřib tajemný |
Hřib (Tylopilus) | |
Hřib (Xerocomus) | |
Hřib (Xerocomellus) | Hřib Markův • Hřib mokřadní • Hřib políčkatý • Hřib Redeuilhův • Hřib sametový • Hřib Sarnariho • Hřib suchomilný • Hřib uťatovýtrusý • Hřib žlutomasý |
Kozák (Leccinellum) Kozák a křemenáč (Leccinum) | Kozák dubový • Kozák habrový • Kozák půvabný • Kozák korsický Kozák bílý • Kozák březový • Kozák černohnědý • Kozák maličký • Kozák pískomilný • Kozák šedohnědý • Kozák šedozelený • Kozák topolový • Kozák zelenající • Křemenáč bělostný • Křemenáč bělotřeňový • Křemenáč borový • Křemenáč březový • Křemenáč černotřeňový • Křemenáč dubový • Křemenáč osikový • Křemenáč smrkový |
Další rody |