Hluk (okres Uherské Hradiště)

Hluk
Hlucká tvrz
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Uherské Hradiště
Obec s rozšířenou působností	Uherské Hradiště (správní obvod)
Okres	Uherské Hradiště
Kraj	Zlínský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°59′17″ s. š., 17°31′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	4 289 (2024)[1]
Rozloha	28,39 km²[2]
Katastrální území	Hluk
Nadmořská výška	222 m n. m.
PSČ	687 25
Počet domů	1 362 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa městského úřadu	Hřbitovní 140 687 25 Hluk [email protected]
Starosta	David Hájek (ODS)
Oficiální web: www.mestohluk.cz
Hluk
Další údaje
Kód obce	592170
Kód části obce	39900
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hluk (německy Hulken) je město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 10 km jihovýchodně od Uherského Hradiště na potoce Okluky. Žije zde přibližně 4 300^[1] obyvatel.

Město nese svůj název (už od nejstarších dokladů) podle hlučně tekoucí vody. Jiné výklady původu jména jsou nevěrohodné.^[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1294.

• Tvrz Hluk
• Kostel svatého Vavřince postavený v letech 1735–1740
• Boží muka Pod Babíma horama
• Fara
• Kino Hluk (1927–2017)
• Památkové domky v Klebetově
• Přírodní památka Okluky
• Přírodní rezervace Kobylí hlava
• Přírodní památka Pod Husí horou

Autopal je továrna na výrobu automobilové osvětlovací a klimatizační techniky, vyráběné v nadnárodní společnosti Hanon systems. Závod v Hluku se specializuje na chladicí a klimatizační techniku.

Město je proslaveno tradiční jízdou králů, která se koná každé tři roky první víkend v červenci. Tato lidová tradice připomíná historickou událost, kdy král Matyáš Korvín po prohrané bitvě u Uherského Brodu prchal skrze Hluk v ženském přestrojení.

V současnosti je tradice udržována stylem, kdy přes město je na opentlených a ozdobených koních vezen malý chlapec v ženském hluckém kroji v doprovodu krojovaných legrutů. Průvod je doplněn o několik stovek krojovaných občanů města, okolních obcí, zahraničních a domácích folklorních souborů.

S jízdou králů je také spojen každoroční festival dechových hudeb (pořádán vždy v sobotu v prvním týdnu v červenci) a folklorní festival (pořádán vždy v neděli). v Hluku také působí řada dalších kapel či cimbálových muzik. Mezi nejznámější patří DH Šarovec a DH Kosenka. Dále pak CM Babica, CM Ženičky, CM Šefranica.

V Hluku působí široké spektrum souborů, spolků, kroužků a dalších zájmových oblastí. Mezi ně kapely a cimbálové muziky patří také folklorní soubory pracující buďto při Základní škole Hluk nebo pracující za podpory města Hluk. Jmenovitě to jsou: ženský pěvecký sbor Ženičky, Mužský pěvecký sbor, Folklorní soubor Okluky, Folklorní soubor Dolňácko a dále pak dětské folklorní soubory od nejmenších to jsou DFS Košuláčci, DFS Žarůžek, DFS Hluboček. Dětské soubory pracují při ZŠ Hluk.

V roce 1933 byl v Hluku založen klub esperantistů (součást Svazu československých esperantistů), jehož členové udržovali korespondenční kontakty s mluvčími esperanta v mnoha zemích světa a pozvali do Hluku několik významných cestovatelů, kteří přednášeli v esperantu s tlumočením do češtiny před místním publikem (Henrik Seppik přednášel o Laponsku, Erika Seppiková o Estonsku, Joseph R. Scherer z USA o cestě po Přední Indii, černoch Kola Ajayi o Africe). Každoročně se také konaly večírky s bohatým česko-esperantským programem a v roce 1937 byla sehrána divadelní hra Jízdní hlídka s legionářskou tematikou od Františka Langera v esperantském překladu Kavaleria patrolo.^[5][6][7]

• Dominik Černý (1903–1973), malíř malující hlucké kroje a Hluk
• František Hořínek (1887–1977), učitel, kronikář, napsal knihu Slovácké městečko Hluk
• Jan Konstantin Kessler (1892–1943), československý legionář, plukovník zdravotnické služby (generál zdravotnické služby in memoriam), překladatel, člen Ústředního vedení Obrany národa, popravený nacisty
• František Kožík (1909–1997), spisovatel; ve svém díle Na dolinách svítá popisuje tvrz Hluk, na kterou umístil fiktivní postavu hejtmana Šarovce
• Käthe Odwody (1909–1997), rakouská odbojářka
• František Omelka, prozaik, esperantista, učitel
• Jan Smital (1896–1955), malíř
• Antonín Zelnitius, učitel, archeolog
• Stanislav Vavřínek (* 1972), dirigent^[8]

• 
  Nádvoří tvrze
• 
  Náměstí Komenského
• 
  Kostel svatého Vavřince
• 
  Památkově chráněné domky v ulici Rajčovna
• 
  Památkově chráněné domky v Hluku
• 
  Věž kostela svatého Vavřince
• 
  Bývalé hlucké kino (od r. 2017 ZUŠ Hluk)
• 
  Základní umělecká škola Hluk

• Břečka, Jan et al. Hluk : dějiny města. Redakce Jiří Mitáček. 1. vyd. Hluk: Město Hluk, 2011. 735 s. ISBN 978-80-254-9705-0. 1500 výtisků. 

• Jízda králů v Hluku
• TJ Spartak Hluk
• Římskokatolická farnost Hluk

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hluk na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Hluk ve Wikislovníku
• Hluk v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky města
• O historii Hluku
• Římskokatolická farnost Hluk
• Základní škola

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.