Hradec (okres Plzeň-jih)

Hradec
Hradec
Hradec
Znak obce HradecVlajka obce Hradec
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecStod
Obec s rozšířenou působnostíStod
(správní obvod)
OkresPlzeň-jih
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°38′7″ s. š., 13°7′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel613 (2024)[1]
Rozloha6,73 km²[2]
Katastrální územíHradec u Stoda
Nadmořská výška348 m n. m.
PSČ332 11
Počet domů207 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHradec 45
332 11 Hradec u Stoda
[email protected]
StarostaPavel Hlaváč
Oficiální web: www.ou-hradec.cz
Hradec
Hradec
Další údaje
Kód obce557731
Kód části obce46752
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hradec (německy Hradzen) se nachází v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Žije zde 613[1] obyvatel.

Historie

Předchůdcem vesnice bylo od devátého století hradecké hradiště, na kterém byl v jedenáctém století postaven kostel svatého Vavřince.[4] V blízkosti kostela vzniklo sídliště, které se postupně rozrůstalo směrem k východu. Ve dvanáctém a třináctém století dosáhlo rozlohy asi pěti hektarů a na východě přesahovalo zástavbu novodobé vesnice. Jižně od kostela svatého Jiří bývalo od poloviny desátého století pohřebiště, které se přesouvalo směrem k severu a postupně se změnilo ve zdí obehnaný kostelní hřbitov.[5]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1186 a nachází se ve falzu ze třináctého století, kde je uvedena jako majetek kladrubského kláštera. Později vesnici nebo její část daroval král Václav II. chotěšovskému klášteru, v jehož držení byla zmíněna v letech 1284 a 1298. Ve čtrnáctém století ve vsi vzniklo několik drobných zemanských statků, které roku 1352 patřily bratrům Hrochovi, Pernoltovi a Ivanovi.[6] Hroch s Ivanem měli v erbu rybu s kýtou.[7] Někdy v té době snad byla u kostela svatého Jiří postavena tvrz zmiňovaná až do šestnáctého století.[4] Podle Miloslava Bělohlávka však jediná zmínka o tvrzi pochází z roku 1450, kdy ji jako manství od chotěšovského probošta získal do zástavy Jan z Jindřichovic. Tvrz podle něj zanikla koncem patnáctého století.[6]

V roce 1406 došlo u Hradce k bitvě mezi bavorským vojskem Ruprechta Falckého a sedmi tisíci muži pod vedením chotěšovského probošta Sulka, který své vojsko shromáždil na pokyn krále Václava IV.[4]

Obecní správa

V letech 1961–1990 k obci patřil Lisov.[8]

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Jiří
  • Usedlost čp. 28
  • Mohylník, archeologické naleziště
  • Rovinné neopevněné sídliště Na Hrobech, archeologické naleziště[zdroj?]
  • Fara
  • Jihozápadní část obce stojí na ostrožně nad soutokem Radbuzy a Touškovského potoka. V desátém až dvanáctém století v těchto místech stávalo hradecké hradiště s kostelem svatého Vavřince.[9]

Galerie

  • Samoobsluha
    Samoobsluha
  • Náves
    Náves
  • Železniční most
    Železniční most
  • Domy
    Domy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b c SOKOL, Petr. Kontinuita sídla a paměť krajiny. Proměny obce Hradec na Plzeňsku. Dějiny a současnost [online]. [cit. 2018-02-21]. Dostupné online. 
  5. METLIČKA, Milan. Pravěká a raně středověká hradiště v západních Čechách. Praha, 2008 [cit. 2023-08-27]. 220 s. Magisterská práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Jan Klápště. s. 97. Dostupné online.
  6. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Hradec – tvrz. 
  7. SEDLÁČEK, August. Českomoravská heraldika. Svazek II. Praha: Česká akademie věd a umění, 1925. 743 s. Dostupné online. S. 130. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 297. 
  9. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Hradec u Stoda, s. 91. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městys a obce okresu Plzeň-jih
Blovice • Bolkov • Borovno • Borovy • Buková • Bukovec • Čečovice • Černovice • Čižice • Čížkov • Čmelíny • Dnešice • Dobřany • Dolce • Dolní Lukavice • Drahkov • Holýšov • Honezovice • Horní Kamenice • Horní Lukavice • Horšice • Hradec • Hradiště • Chlum • Chlumčany • Chlumy • Chocenice • Chotěšov • Jarov • Kasejovice • Kbel • Klášter • Kotovice • Kozlovice • Kramolín • Kvíčovice • Letiny • Lisov • Líšina • Louňová • Lužany • Měcholupy • Merklín • Mileč • Milínov • Míšov • Mladý Smolivec • Mohelnice • Nebílovy • Nekvasovy • Nepomuk • Netunice • Neuměř • Neurazy • Nezdice • Nezdřev • Nová Ves • Nové Mitrovice • Oplot • Oselce • Otěšice • Polánka • Prádlo • Předenice • Přestavlky • Přeštice • Příchovice • Ptenín • Radkovice • Roupov • Řenče • Seč • Sedliště • Skašov • Soběkury • Spálené Poříčí • Srby • Stod • Střelice • Střížovice • Štěnovice • Štichov • Tojice • Třebčice • Týniště • Únětice • Útušice • Ves Touškov • Vlčí • Vlčtejn • Vrčeň • Vstiš • Všekary • Zdemyslice • Zemětice • Žákava • Ždírec • Žinkovy • Životice
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 651f2b9b-cbc3-4b2f-ae31-d3eaf5e2144e
  • NKC: ge326937