Ifigenie na Tauridě

Ifigenie na Tauridě
Iphigénie en Tauride
Žánrtragédie lyrique
SkladatelChristoph Willibald Gluck
LibretistaNicolas-François Guillard
Počet dějství4
Originální jazykfrancouzština
Literární předlohaEurípidés: Ifigenie na Tauridě
Premiéra18. května 1779, Paříž, Opéra - Palais des Tuileries
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ifigenie na Tauridě či Ifigenie v Tauridě (v originále Iphigénie en Tauride) je opera Christopha Willibalda Glucka z roku 1779. Autorem libreta je Nicolas-François Guillard.

Hlavní postavy

  • Ifigenie, velekněžka Artemidina (soprán)
  • Orestes, její bratr (baryton)
  • Pylades (tenor)
  • Artemis, bohyně (soprán)
  • Thoas, král Skythů (bas)

Obsah

Opera má čtyři dějství. Její děj je odvozen z antické pověsti, odehrává se po skončení trojské války.

První dějství

Ifigenie, velekněžka bohyně Artemis v jejím chrámu na skythském pobřeží, dostává rozkaz od Thoanta, podle kterého musí být obětován každý cizinec vyvržený na břeh – Thoas se totiž z věštby dozvěděl, že takový cizinec bude příčinou jeho smrti.

Prvními, koho má toto nařízení postihnout, jsou dva řečtí ztroskotanci – Ifigeniin bratr Orestes a jeho přítel Pylades.

Druhé dějství

Uvnitř chrámu čekají oba Řekové na vykonání ortelu. Oresta navíc pronásledují Erinye za to, že při snaze pomstít svého otce zavraždil svou matku. Pylada odvede skythská stráž a osamělý Orestes pomalu propadá šílenství pod pečlivým vedením Erinyí.

Třetí dějství

Vstup Ifigenie zahání zlé vidiny. Ifigenie a Orestes v sobě navzájem po dlouhých letech odloučení nepoznají sourozence. Orestes nicméně vypoví Ifigenii vše o osudech jejich rodičů a Ifigenie se rozhodne, že po jednom z Řeků pošle do Mykén zprávu o svém osudu. Volba padá na Pylada, neboť Orestes si přeje být obětován, aby se konečně zbavil Erinyí.

Čtvrté dějství

Ve chvíli, kdy Ifigenie zvedá obětní nůž, vykřikne Orestes, že stejně kdysi zemřela i jeho sestra Ifigenie – tím se sourozenci poznají a oběť je přerušena. Thoas se však dozví, že jeden z Řeků (Pylades) uprchl a druhý rovněž ještě není mrtvý – rozhodne se proto zabít Oresta i Ifigenii. Do chrámu však na poslední chvíli vpadne Pylades s řeckými vojáky, zabije Thoanta a osvobodí oba sourozence. Na závěr se zjevuje bohyně Artemis, odpouští Orestovi a Ifigenii povoluje ukončení činnosti velekněžky a návrat do Řecka.

Literatura

  • HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 71–72. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Ífigeneia v Tauridě na Wikimedia Commons
  • Ifigenie na Tauridě v databázi Archivu Národního divadla
Opery Ch. W. Glucka
Artaserse (1741) • Cleonice (1742) • Demofoonte (1743) • Il Tigrane (1743) • Sofonisba (1744) • Ipermestra (1744) • Poro (1744) • Ippolito (1745) • Pád Gigantů (1746) • Artamene (1746) • Svatba Herkula a Hébé (1747) • Semiramis znovu poznaná (1748) • Spor bohů (1749) • Ezio (1750/63) • Issipile (1752) • Číňané (1754) • Tanec (1755) • Prokázáná nevinnost (1755) • Antigono (1756) • Král pastýř (1756) • Nepravá otrokyně (1755) • Merlinův ostrov (1758) • Obléhání Kythéry (1759/75) • U všech čertů (1759) • Očarovaný strom (1759/75) • Thetis (1760) • Napravený opilec (1760) • Oklamaný kádi (1761) • Orfeus a Eurydika (1762/74) • Triumf Klélie (1763) • Neočekávané shledání (Poutník z Mekky) (1764) • Zmatek na Parnasu (1765) • Telemachos (1765) • Koruna (1765) • Prolog (1767) • Alcesta (1767/76) • Vestálka (1768) • Apollonova slavnost (1769) • Paris a Helena (1770) • Ifigenie v Aulidě (1774) • Armida (1777) • Ifigenie na Tauridě (1779/81) • Echo a Narcis (1779/80)
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • BNF: cb139125602 (data)
  • GND: 300060254
  • LCCN: n81114244
  • MBW: 6c4c4b5c-0f9b-4ed8-989e-ace86e1a6d42
  • NLI: 987007343017205171
  • VIAF: 176200696