Ján Roháč
Ján Roháč | |
---|---|
Narození | 18. června 1932 nebo 1. června 1932 Nitrianske Pravno |
Úmrtí | 5. října 1980 (ve věku 48 let) Praha |
Místo pohřbení | Krematorium Strašnice |
Alma mater | Akademie múzických umění v Praze |
Povolání | režisér, filmový režisér a scenárista |
Choť | Zuzana Burianová (1968–1980)[1][2][3] |
Web | rohac |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ján Roháč (pravděpodobně 18. června 1932[pozn. 1] Nitrianske Pravno u Prievidze, Slovensko – 5. října 1980 Praha) byl československý divadelní, filmový, televizní a hudební režisér.
Život
Po maturitě na gymnáziu absolvoval Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze a již během studií tíhnul k režii estrádních a zábavních pořadů.
Zpočátku působil v Divadle estrády a satiry (což je pozdější Divadlo ABC). Působil i v divadle v Pardubicích, dále pak na několika pražských scénách, zejména v Divadle ABC, ve varietním music-halluAlhambra, v Laterně magice a zejména v Divadle Semafor. Jeho osobité divadelní režie velmi přispěly k rozvoji a popularitě této vedoucí scény divadel malých forem na počátku 60. let 20. století. Spolupracoval zde s oběma tvůrčími skupinami, se skupinou Jiří Suchý–Jiří Šlitr i Miloslav Šimek–Jiří Grossmann. Svůj smysl pro tento žánr uplatnil také jako filmový režisér (spolu s Vladimírem Svitáčkem) hudebního filmu Kdyby tisíc klarinetů z roku 1964, ve kterém vystupovala celá řada tehdejších hvězd populární hudby (např. Eva Pilarová, Karel Gott, tehdy začínající Naďa Urbánková a mnozí další). Známá je i jeho dlouholetá spolupráce s Miroslavem Horníčkem.
Významná byla i jeho dlouholetá práce pro Československou televizi, kde od roku 1968 režíroval celou řadu pořadů, hudebních seriálů i jednotlivých hudebně-zábavních filmů. Podílel se i na natáčení filmových písniček (což byla tehdejší obdoba dnešních videoklipů). Ján Roháč je dodnes považován za zakladatelskou osobnost moderní československé divadelní a televizní zábavy v České i ve Slovenské republice (moderní československá audiovizuální zábava). Spoluzakládal legendární Laternu magiku, podílel se na programu neméně slavného Kinoautomatu na světové výstavě EXPO'67 v kanadském Montrealu, pomáhal vytvořit tvář Divadla Semafor přímo v divadle i v záznamech jeho představení pro Československou televizi.
Jeho manželkou byla zpěvačka Zuzana Burianová, členka souboru Divadla Semafor.
Výběr z díla
Divadelní režie
- Bukola aneb vrahem je pachatel (Varieté Alhambra)
- Můj generál (Karl Ludwig Opitz - Divadlo E. F. Buriana, premiéra 1. 12. 1961)
- Policajti (Sławomir Mrożek - Divadlo E. F. Buriana, premiéra 28. 6. 1963)
- Zuzana je zase sama doma (Divadlo Semafor – Jiří Suchý + Jiří Šlitr)
- Dobře placená procházka (Divadlo Semafor – Jiří Suchý + Jiří Šlitr)
- Hovory přes rampu (Miroslav Horníček)
- Recitál Horníček-Hegerová (Miroslav Horníček a Hana Hegerová)
- Dva muži někde (Miroslav Horníček)
- Besídka v rašeliništi (Miloslav Šimek + Jiří Grossmann)
- Zavěste prosím, volá Semafor (Miloslav Šimek a jeho hosté)
Filmové písničky
- Jezdím bez nehod
- Marnivá sestřenice
- Zčervená
- Zhasněte lampióny
- Život je pes
Televizní režie
- Dobře placená procházka (televizní film)
- Písničky na zítra
- Recital I. + II.
- Návštěvní dny Šimka a Grossmanna
- Hovory H (Miroslav Horníček a jeho hosté)
- Přijela pouť (revuální pořad)
- Byli jednou dva písaři (televizní seriál s Jiřím Sovákem a Miroslavem Horníčkem)
- Traja chrobáci (televizní film)
- Silvestr na přání aneb Čí jsou hory Kavčí (TV pořad)
- Silvestr hravý a dravý (TV pořad)
- Silvestr 1979 - Hrajeme si jako děti (TV pořad)
Poznámky
- ↑ Údaje o datu jeho narození se v různých zdrojích dost podstatně liší, některé zdroje uvádí datum 29. 2. 1932 (což byl tzv. „přestupný“ den), jiné zdroje pak uvádí datum 1. 6. 1932 nebo 18. 6. 1932.
Reference
Externí odkazy
- Ján Roháč v Česko-Slovenské filmové databázi
- Ján Roháč ve Filmové databázi
- Ján Roháč na Kinoboxu
- Disertační práce Ivy Mikulové (s. 172, 178)
- Česká divadelní encyklopedie
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |