Josef Bertl
Prof. Ing. arch. dr. h. c. Josef Bertl | |
---|---|
Narození | 6. ledna 1866 Soběslav Rakouské císařství Rakouské císařství |
Úmrtí | 30. května 1955 (ve věku 89 let) Praha Československo Československo |
Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
Povolání | pedagog, architekt a stavitel |
Děti | Jiří Bertl syn Ludmila Bertlová dcera |
Příbuzní | Martin Kubelík vnuk Rafael Kubelík zeť |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Bertl (6. leden 1866 Soběslav[1] – 30. květen 1955 Praha) byl český architekt, profesor pozemního stavitelství na České vysoké škole technické v Brně (1901–1905) a profesor pozemního stavitelství a nauky o stavebních hmotách na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze (1905–1936).
Život
Narodil se v rodině učitele. Po absolvování vyšší reálky v Kutné Hoře obdržel stipendium a pokračoval studiem na Umělecko-průmyslové škole ve Vídni. V roce 1884 přešel na Císařskou a královskou českou vysokou školu technickou v Praze, kde dokončil studia v roce 1890, a to s vyznamenáním. Již během studia pracoval pro různé firmy, například pro firmu Ringhoffer. V letech 1889–1893 působil na ČVUT jako asistent prof. Jiřího Pacolda na katedře pozemního stavitelství. V roce 1893 byl autorizován stavitelem a nastoupil nejprve do firmy Otakara Materny a v roce 1895 přešel do stavební firmy Václav Nekvasil, kde v letech 1899–1901 pracoval jako ředitel její stavební kanceláře.
V roce 1901 byl povolán na Českou vysokou školu technickou v Brně a dne 29. listopadu téhož roku byl jmenován řádným profesorem pozemního stavitelství. Podílel se na koncepci areálu VUT v Brně. V roce 1902–1903 byl děkanem odboru stavebního inženýrství a v roce 1904–1905 rektorem školy. V roce 1904 byl rovněž prvním předsedou klubu SK Moravská Slavia Brno.
V roce 1905 byl jmenován profesorem pozemního stavitelství a nauky o stavebních hmotách na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Pro akademický rok 1908–1909 byl zvolen rektorem, v letech 1920–1922 byl děkanem fakulty architektury a pozemního stavitelství.
V roce 1914 byl zvolen prezidentem Česko-německé inženýrské komory pro Království české. Byl rovněž dlouholetým členem Spolku architektů a inženýrů.
Politicky se angažoval v mladočeské straně (později Československá národní demokracie).
Rodina
S manželkou Julií, rozenou Ševčíkovou (1876–??) měl čtyři děti,[2] dcera Marie zemřela předčasně v pětadvaceti letech.[3]
Dílo
- 1897 budova pivovaru v Holešovicích, spoluautor: Otakar Bureš
- 1899–1900 budova kadetní školy, spoluautor: František Eckert, Praha 6, čp. 221, Mariánské hradby 2, Tychonova 1, Milady Horákové 135 – dnes objekt ministerstva obrany[4]
- 1900–1901 objekt vojenských zásobáren, Praha 6 - Dejvice, čp. 229, Generála Píky 1
- 1904 budova reálky v Litovli
- 1907 vila čp. 279, Praha 6 - Bubeneč, Pod Kaštany 16
- 1907–1911 budova VUT, Brno, čp. 331, Veveří 95
- Městská spořitelna na Vinohradech a její pobočka v Mukačevu
- 1910 vlastní vila čp. 1098, Praha 10 - Vinohrady, Hradešínská 2
- vila čp. 1099, Praha 10 - Vinohrady, Hradešínská 14
- 1911–1912 spořitelna ve Vršovicích, spoluautor: Antonín Balšánek, čp. 67, Praha 10 - Vršovice, Vršovické náměstí 8
- stavební program areálu ČVUT v Dejvicích
- tržnice v Pardubicích
- zastavovací plán Spořilova
Spisy
- Jiří Pacold: Konstrukce pozemního stavitelství, 1890–1895 – spoluautor
- Novostavby c. k. české vysoké školy technické v Praze, Praha : vlastní náklad, 1914
- Konstruktivní stavitelství, Praha : Spolek posluchačů inženýrství, 1920
- Stavitel a zákony, nařízení a různé předpisy, Praha : vlastní náklad (komise nakladatelství F. Řivnáč), 1926
Ocenění díla
- V roce 1935 mu byl udělen čestný titul doktora technických věd (Dr.h.c.) Českého vysokého učení technického v Praze [5].
Odkazy
Literatura
- Pavel Vlček a kol. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola heslo Josef Bertl, s. 62.
- KREJČÍ, Renata. Prof. arch. Josef Bertl, Dr. h. c.. Události na VUT v Brně. 2003, čís. 1, s. 22. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. ISSN 1211-4421. Archivováno 10. 12. 2015 na Wayback Machine.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. ISBN 80-7185-246-5. S. 91.
- SEVERIN, Ondřej. Za Prof. Dr. h.c. Ing. arch. Josefem Bertlem. Architektura ČSR. 1955, roč. XIV, čís. 7. ISSN 0300-5305.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 4. sešit : Bene-Bez. Praha: Libri, 2006. 376-477 s. ISBN 80-7277-299-6. S. 456.
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Policejní přihlášky, Praha, Bertl Josef 1866
- ↑ Marie Bertlová - úmrtní oznámení. Národní listy. 10. 9. 1925, s. 8. Dostupné online.
- ↑ Pavel Vlček a kolektiv. Umělecké památky Prahy : Pražský hrad a Hradčany. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0832-2. S. 436–437.
- ↑ Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze. www.cvut.cz [online]. [cit. 2010-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-04.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Bertl na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Bertl
- Josef Bertl v Encyklopedii dějin města Brna
- Josef Bertl Archivováno 5. 3. 2021 na Wayback Machine. na stránkách PROSTOR
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Josef Bertl *1866
Rektoři ČVUT | |
---|---|
Karel Kořistka 1864–1865 • Karel Balling 1865–1866 • Karel Kořistka 1866–1867 • Jan Krejčí 1867–1868 • Gustav Schmidt 1868–1869 • Čeněk Hausmann 1869–1870 • František Tilšer 1870–1871 • Jan Krejčí 1871–1872 • Václav Zenger 1872–1873 • Josef Niklas 1873–1874 • Jan Tille 1874–1875 • Gabriel Blažek 1875–1876 • František Štolba 1876–1877 • Jan Krejčí 1877–1878 • August Salaba 1878–1879 • Josef Šolín 1879–1880 • Čeněk Hausmann 1880–1881 • Gabriel Blažek 1881–1882 • František Štolba 1882–1883 • August Salaba 1883–1884 • Eduard Weyr 1884–1885 • Karel Preis 1885–1886 • Otakar Feistmantel 1886–1887 • František Müller 1887–1888 • Jiří Pacold 1888–1889 • Josef Šolín 1889–1890 • Eduard Weyr 1890–1891 • Jan Baptista Lambl 1891–1892 • Kristian Petrlík 1892–1893 • Antonín Vávra 1893–1894 • Antonín Bělohoubek 1894–1895 • Karel Vosyka 1895–1896 • František Müller 1896–1897 • Albert Vojtěch Velflík 1897–1898 • Alfred Slavík 1898–1899 • Albert Vojtěch Velflík 1899–1900 • Jan Vladimír Hráský 1900–1901 • Gabriel Blažek 1901–1902 • Jan Koula 1902–1903 • Alfred Slavík 1903–1904 • Kristian Petrlík 1904–1905 • Josef Šolín 1905–1906 • Albert Vojtěch Velflík 1906–1907 • František Novotný 1907–1908 • Josef Bertl 1908–1909 • Bedřich Procházka 1909–1910 • František Hasa 1910–1911 • Julius Stoklasa 1911–1912 • Karel Novák 1912–1913 • Theodor Kašpárek 1913–1914 • Antonín Klír 1914–1915 • Josef Jedlička 1915–1916 • Karel Špaček 1916–1917 • Václav Felix 1917–1918 • Alois Velich 1918–1919 • František Wald 1919–1920 • Jan Kolář 1920–1921 • Emil Votoček 1921–1922 • Jan Zvoníček 1922–1923 • Zdeněk Bažant 1923–1924 Vladislav Brdlík 1924–1925 • Rudolf Kříženecký 1925–1926 • Josef Petřík 1926–1927 • Josef Hanuš 1927–1928 • Emil Navrátil 1928–1928 • František Klokner 1928–1929 • Josef Pazourek 1929–1930 • Viktor Felber 1930–1931 • Josef Anderle 1931–1932 • Rudolf Kukač 1932–1933 • Jaroslav Milbauer 1933–1934 • Břetislav Tolman 1934–1935 • Jindřich Svoboda 1935–1936 • Jaroslav Hýbl 1936–1937 • Gustav Švamberg 1937–1938 • Vojtěch Kaisler 1938–1939 • Antonín Engel 1939–1940 • české vysoké školy uzavřeny 1940–1945 • Antonín Engel 1945–1945 • František Kadeřávek 1945–1945 • Zdeněk Bažant 1945–1946 • Otakar Quadrat 1946–1947 • Josef Ryšavý 1947–1948 • Jan Košťál 1948–1949 • Oldřich Starý 1949–1950 • Vilibald Bezdíček 1950–1952 • Josef Trnka 1952–1955 • Theodor Ježdík 1955–1960 • František Brabec 1960–1962 • Josef Kožoušek 1962–1968 • Bohumil Kvasil 1968–1979 • Jiří Klíma 1979–1990 • Stanislav Hanzl 1990–1996 • Antonín Pokorný (pověřený) 1996–1997 • Petr Zuna 1997–2000 • Jiří Witzany 2000–2006 • Václav Havlíček 2006–2014 • Petr Konvalinka 2014–2018 • Vojtěch Petráček 2018– | |
České vysoké učení technické v Praze |
Rektoři Vysokého učení technického v Brně | |
---|---|
1899–1901 Karel Zahradník • 1901–1902 Václav Řehořovský • 1902–1903 Michal Ursíny • 1903–1904 Antonín Sucharda • 1904–1905 Josef Bertl • 1905–1906 Zdeněk Elger z Elgenfeldu • 1906–1907 František Hasa • 1907–1908 Leopold Grimm • 1908–1909 Josef Líčka • 1909–1910 Jan Zvoníček • 1910–1911 Vladimír Novák • 1911–1912 Karel Vandas • 1912–1913 Josef Sumec • 1913–1914 Antonín Smrček • 1914–1915 Adolf Štys • 1915–1917 Karel Hugo Kepka • 1917–1918 Vladimír List • 1918–1919 Karel Ryska • 1919–1920 Vincenc Hlavinka • 1920–1921 Jiří Baborovský • 1921–1922 Vladimír Novák • 1922–1923 Josef Zvoníček • 1923–1924 Jiří Baborovský • 1924–1925 Michal Ursíny • 1925–1926 Bohumil Vlček • 1926–1927 Jan Albert Novák • 1927–1928 Karel František Šimek • 1928–1929 Jan Caha • 1929–1930 František Píšek • 1930–1931 František Ducháček • 1931 Vítězslav Veselý • 1931–1932 Vladimír Fischer • 1932–1933 Josef Rieger • 1933–1935 Karel Čupr • 1935–1936 Rudolf Vondráček • 1936–1937 Ota Veletovský • 1937–1938 Václav Bubeník • 1938–1939 Otakar Kallauner • 1939–1940 Jaroslav Syřiště • 1940–1945 české vysoké školy uzavřeny • 1945 Vítězslav Veselý • 1945–1946 Jaroslav Syřiště • 1946–1947 Josef Kožoušek • 1947–1948 Václav Kubelka • 1948–1950 Jiří Kroha • 1950–1951 František Perna • 1951–1953 Vojtěch Mencl • 1953–1955 Josef Vaverka • 1955–1958 Vilibald Bezdíček • 1958–1968 Vladimír Meduna • 1968–1969 Vilibald Bezdíček • 1969–1970 Vladislav Osina • 1970–1976 Vladimír Meduna • 1976–1985 František Kouřil • 1985–1990 František Pail • 1990–1991 Arnošt Hönig • 1991–1994 Emanuel Ondráček • 1994–2000 Petr Vavřín • 2000–2006 Jan Vrbka • 2006–2014 Karel Rais • 2014–2022 Petr Štěpánek • od 2022 Ladislav Janíček | |
Vysoké učení technické v Brně |