Kremsiger

Kremsiger
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakterzaniklé sídlo
ObecKryštofovy Hamry
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°29′22″ s. š., 13°5′59″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíPřísečnice
Kremsiger
Kremsiger
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kremsiger je zaniklé vrcholně středověké hornické sídliště v Krušných horách. Nacházelo se ve správním území obce Kryštofovy Hamry v okrese Chomutov v Ústeckém kraji, asi 3,5 kilometru severozápadně od bývalé Přísečnice v nadmořské výšce okolo 800 metrů.

Název

Úplný historický název lokality zní Kremsiger Gebirge. Podle Alfreda Mittelbacha je odvozen ze slov Gremsig, Grans (špice, lodní příď) nebo Granne (osina na obilném klasu).[1] Podle Jiřího Crkala existuje více možností odvození: podle polohy u hranic (Grenze), odkaz na špičák (Grenzig) nebo podle vlastností rudy (gremsig – v Tyrolsku lámavá, drobivá ruda, nebo z hornoněmeckého Grembsig, tj. tvrdý).[2]

Historie

Hornické sídliště na Kremsigeru bylo obydleno od druhé poloviny třináctého do první poloviny čtrnáctého století a pravděpodobně souviselo s hornickými aktivitami pánů ze Šumburka, kterým patřila nedaleká Přísečnice.[3] Nedochovaly se o něm žádné písemné prameny. Archeologicky bylo zjištěno několik desítek sídlištních objektů (zemnice nebo sklepy či suterény nadzemních budov) a velké množství stop po dobývání rud. Zejména v jižní části sídliště je patrný náznak vyměření půdorysu s centrální plochou.[4]

Přírodní poměry

Sídliště leželo v Krušných horách v nadmořské výšce 794–820 metrů na úbočí Černopotockého vrchu. Vegetační sezóna chladné oblasti trvá 140 dnů, průměrná roční teplota je 6,5 °C a srážkový úhrn dosahuje okolo 800 milimetrů ročně.[5] Geologické podloží tvoří skarnové těleso, kterým ve směru sever–jih až severovýchod–jihozápad žíly s křemen-hematitovou a baryt-fluoritovou výplní, na které se váže stříbrné zrudnění.[6]

Doly

V oblasti Kremsigeru se nejspíše nacházely nejstarší stříbrné doly na Přísečnicku, ale později se těžba stříbra přesunula do míst západně a jihozápadně od města.[7] V blíže nejasné době se na Kremsigeru začala dobývat také železná ruda, což poprvé dosvědčuje zpráva z roku 1576. V sedmnáctém století byla založena 700 metrů dlouhá dědičná štola Ferdinand, ale nebyla dokončena. Severní část ložiska byla v roce 1846 zpřístupněna štolou do důlního pole Maria Hilf, kde stával důl Antoni.[8] Kromě něj bylo na Kremsigeru v různých obdobích od sedmnáctého do devatenáctého století v provozu několik desítek železnorudných dolů.[9] Dokladem železnorudných dolů jsou četné povrchové poruby, trychtýřovité prohlubně po zabořených ústích šachet a haldy. Po roce 1954 byla během geologického průzkumu odkryta a dočasně zpřístupněna malá část velmi husté sítě chodeb a dobývek.[8]

Reference

  1. ↑ PINTA, Václav. Kremsiger Gebirge. Historie rudného dolování v přísečnickém revíru Krušných hor. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2019. 79 s. ISBN 978-80-87898-20-8. S. 5. 
  2. ↑ DERNER, Kryštof. Vrcholně středověká hornická sídliště se zvláštním zřetelem k lokalitě Kremsiger (k. ú. Přísečnice). Praha, 2017 [cit. 2024-09-15]. 175 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Petr Hrubý. s. 18. Dostupné online.
  3. ↑ LISSEK, Petr; DERNER, Kryštof; ŠREIN, Vladimír. Výzkum hornického sídliště Kremsiger v roce 2013. In: ArchaeoMontan 2014. Dresden: Dandesamt für Archäologie Sachsen, 2014. Dále jen Výzkum hornického sídliště (2014). ISBN 978-3-943770-16-2. ISSN 0138-4546. S. 159.
  4. ↑ CRKAL, Jiří; VOLF, Martin. Počátky a vývoj osídlení horního města Přísečnice. Archaeologica historica. 2016, roč. 41, čís. 2, s. 382, 383, 385. Dostupné online [cit. 2024-09-15]. ISSN 2336-4386. DOI 10.5817/AH2016-2-19. 
  5. ↑ Kremsiger 2016. Stav výzkumu středověkého hornického sídliště v Krušných horách. Acta rerum naturalium. 2017, roč. 2017, čís. 21, s. 111. Dostupné online [PDF online]. ISSN 1801-5972. 
  6. ↑ Výzkum hornického sídliště (2014), s. 151.
  7. ↑ PŘIBIL, Martin; VELEBIL, Dalibor. Historický rudní revír Přísečnice v Krušných horách – geologické, ložiskové a mineralogické poměry, topografie dolů a historie dolování. Bulletin Mineralogie Petrologie. 2019, roč. 27, čís. 1, s. 177. Dále jen Přibil, Velebil (2019). Dostupné online [cit. 2024-09-17]. ISSN 2570-7337. 
  8. ↑ a b Přibil, Velebil (2019), s. 186.
  9. ↑ Přibil, Velebil (2019), s. 186–187.

Literatura

  • PINTA, Václav. Kremsiger Gebirge. Historie rudného dolování v přísečnickém revíru Krušných hor. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2019. 79 s. ISBN 978-80-87898-20-8. 

Externí odkazy

  • UNGER, Jiří; KOŠŤÁL, Martin. Hornické sídliště na Kremsigeru = Die Bergbausiedlung am Kremsiger [online]. Patrik Eisenhammer, 2023-01-10 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online.