Kvinta (hudba)

Kvinta
Doplňkový intervalkvarta
Velikost
Půltóny7
Čistý interval3:2
Centy
Rovnoměrně
temp. lad.
700
Čisté ladění702

Kvinta (z lat. quintus – pátý) je hudební interval mezi prvním a pátým tónem diatonické stupnice.

Čistá kvinta

V rovnoměrně temperovaném ladění obsahuje sedm půltónů. Po primě a oktávě je kvinta třetí nejkonsonantnější interval. Kvůli své konsonantnosti je nezbytná pro stavbu naprosté většiny akordů.

V čistém a pythagorejském ladění má kvinta hodnotu 3:2 (přibližně 702 centů).

Ve středotónovém ladění má kvinta hodnotu 5 4 : 1 {\displaystyle {\sqrt[{4}]{5}}:1}

V rovnoměrně temperovaném ladění má hodnotu 27/12:1 (přesně 700 centů), je tedy prakticky k nerozeznání od čisté kvinty.

V kvintách se ladí struny houslí, violy, violoncella i některých dalších strunných nástrojů.

"Navrstvením" (dvanácti) čistých kvint na sebe vznikne kvintový kruh.

Zmenšená kvinta

Zmenšením intervalu čisté kvinty o půltón vzniká disonantní interval zmenšená kvinta, která se označuje též jako tzv. tritón, protože je tvořena třemi celými tóny. V době klasicismu se kvůli jeho disonanci tomuto intervalu říkalo také "diavolo in musica" (ďábel v hudbě).

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu kvinta na Wikimedia Commons
Hudební intervaly
Základní
prima (1) • sekunda (2) • tercie (3) • kvarta (4) • kvinta (5) • sexta (6) • septima (7) • oktáva (8)
Větší než oktáva
nona (9) • decima (10) • undecima (11) • duodecima (12) • tercdecima (13) • kvartdecima (14) • kvintdecima (15)
Jednotky
půltóncelý tónditónčtvrttón • cent • milioktáva
Ladění a měření
vlčí intervaldiesislimmaapotomé • koma (pythagorejskésyntonické • schisma • diaschisma)
Autoritní data Editovat na Wikidatech