Mořic Grimm

Mořic Grimm
Narození	3. dubna 1669 Achdorf
Úmrtí	17. června 1757 (ve věku 88 let) Brno
Místo pohřbení	Kapucínská hrobka
Povolání	architekt a stavitel
Děti	František Antonín Grimm
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Mořic (Mauric) Grimm (3. dubna 1669 Achdorf u Landshutu, Bavorsko – 17. června 1757 Brno) byl barokní architekt a stavitel německého původu. Většinu života však strávil v českých zemích a zejména v Brně, kde zrealizoval většinu svých děl.

O jeho mládí moc informací není, zkušenosti získal pravděpodobně v domácím prostředí a zřejmě také v Rakousku. Na území dnešního Česka se poprvé objevil roku 1690, kdy ho zaznamenaly registry pražského staroměstského zednického a kamenického cechu. V roce 1704 se společně s manželkou Voršilou a synem Janem Jakubem přestěhoval do Brna, kde zůstal až do konce svého života. Stal se brněnským měšťanem, bydlel na dnešním Kapucínském náměstí a pohřben je v kapucínské hrobce pod klášterním kostelem Nalezení sv. Kříže.

Stavební podnik, který založil po příjezdu do Brna, postavil mnoho staveb především v hlavním moravském městě. Kolem roku 1750 ho pro svůj pokročilý věk přenechal svému synovi Františku Antonínovi, který ve stavební činnosti pokračoval dále se společníkem Bartolomějem Zintnerem.

Dílo

dostavba kláštera dominikánů v Brně (1705–1711)
projekt hrobky Raduita de Souches pro kostel sv. Jakuba (asi 1717)
podílel se na stavbě zámku v Buchlovicích (1706–1738)
přestavba brněnského domu pánů z Kunštátu na tržnici (1713)
stavba nového refektáře s knihovnou v areálu královopolského kartuziánského kláštera (po 1715)
dostavba minoritského kláštera v Brně, přestavba kostela sv. Janů v jeho areálu, včetně stavby lorety a nástavby zvonice (1716–1737)
stavba kaple sv. Kříže v Soběšicích (1716–1718) (za odvrácení morové nákazy)
přestavba kostela sv. Vavřince v Řečkovicích (1717 – 1722, podle cizího projektu)
přestavba a dostavba Stavovského domu (dnes brněnská Nová radnice) (1717–1739)
stavba hrobky pod kapucínským kostelem a úpravy v areálu kapucínského kláštera (1726–1739)
novostavba kláštera obutých augustiniánů a přestavba presbytáře kostela sv. Tomáše v Brně (1732–1741), portál se sochami moravských markrabat vznikl v letech 1742–1749, současně zde přestavěl kapli Panny Marie a nově zřídil kapli sv. Kříže.
stavba nové věže kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně (1732–1733)
přestavba a nástavba Reduty (1734–1736, pravděpodobné autorství)
stavba nového proboštství v areálu starobrněnského kláštera cisterciaček (před 1737)
Schrattenbachův palác v Brně (dnes ústřední budova knihovny Jiřího Mahena) (1739, dle cizího projektu)
přestavby zámků v Lysicích, Hrotovicích a Chrlicích
přestavby kostelů:
- kostel svatého Jiří v Ořechově-Tikovicích (1720-1725)
- kostel svatého Mikuláše v Deblíně
- kostel v Kyjově