NGC 2261
NGC 2261 | |
---|---|
Reflexní mlhovina NGC 2261 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu. Autor: HST/NASA/JPL. | |
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
Typ | reflexní mlhovina |
Objevitel | William Herschel[1] |
Datum objevu | 1783[1] |
Rektascenze | 06h 39m 09,95s[2] |
Deklinace | +08°44′09,7″[2] |
Souhvězdí | Jednorožec (lat. Mon) |
Zdánlivá magnituda (V) | 9 |
Úhlová velikost | 2' × 1'[1] |
Vzdálenost | 2 600 ly[2] |
Označení v katalozích | |
New General Catalogue | NGC 2261 |
Katalog Lyndsové | LBN 203.74+01.20 a LBN 920 |
Jiná označení | LBN 920, R Mon,[1] Caldwell 46 |
(V) – měření provedena ve viditelném světle | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
NGC 2261 (také známá jako Hubbleova proměnná mlhovina nebo Caldwell 46) je proměnná reflexní mlhovina v souhvězdí Jednorožce vzdálená přibližně 2 500 světelných let. Objevil ji britský astronom William Herschel v roce 1783. Je osvětlována hvězdou R Monocerotis, která je skryta za mlhovinou, takže není přímo vidět.
Pozorování
Na obloze se nachází v severní části souhvězdí u hranice se souhvězdím Blíženců, 7,5° jižně od hvězdy Alhena (γ Gem) s magnitudou 1,9. 1° severovýchodně se nachází hvězdokupa NGC 2264 (hvězdokupa Vánoční stromeček a Kuželová mlhovina).
Mlhovina má tvar trojúhelníku, na jehož vrcholu je proměnná hvězda R Monocerotis s magnitudou 10. K pozorování mlhoviny je zapotřebí alespoň malý hvězdářský dalekohled, protože má opravdu malý rozměr. Nejznámější vlastností této mlhoviny je její proměnná jasnost, která kolísá v průběhu několika měsíců.
Vlastnosti
Pro amatérské astronomy je mlhovina zajímavá zejména díky své proměnnosti. Jedním z vysvětlení její proměnnosti je, že hustá mračna prachu blízko R Mon pravidelně stíní světlo této hvězdy.[3] Tuto proměnnost objevil v polovině 20. století americký astronom Carl Otto Lampland na základě fotografických snímků pořízených v průběhu několika let. Toto kolísání se neshoduje s periodou proměnnosti centrální hvězdy R Monocerotis, navíc mlhovina mění svou jasnost jen v určité části. Z toho Lampland usoudil, že existuje jiná otáčející se temná mlhovina, která mlhovinu zakrývá, když se dostane před mlhovinu z našeho úhlu pohledu. V roce 1959 George Howard Herbig zjistil, že centrální hvězda je ve skutečnosti malou a jasnou mlhovinou trojúhelníkového tvaru, která uvnitř skrývá právě vzniklou hvězdu. Byl to první z mnoha podobných později objevených objektů. Předpokládá se, že takový útvar mohl před čtyřmi miliardami let obklopovat i Slunce během tvorby planet.
Centrální hvězda mlhoviny je ve skutečnosti dvojhvězdou, jejíž jasnější složka je přibližně 10x větší než Slunce. Kvůli husté mlhovině ovšem není viditelná v oblasti viditelného světla, nýbrž pouze v infračerveném spektru. Systém je pravděpodobně tvořen dvěma hvězdami typu T Tauri, které se vytvořily před 300 tisíci let.
Proměnnost mlhoviny může být také způsobena vlákny plynu, která jsou z protoplanetárního disku vyháněna a tvoří dvojitý kužel, který sleduje siločáry magnetického pole hvězdy, a tím způsobují pozorované změny.
NGC 2261 použil Edwin Hubble jako první světlo pro Haleův dalekohled na palomarské observatoři dne 26. 1. 1949,[4] 21 let po začátku příprav na výstavbu observatoře (1928). Edwin Hubble tuto mlhovinu studoval již dříve na observatořích Yerkes a Mount Wilson.[4]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 2261 na španělské Wikipedii.
- ↑ a b c d The NGC/IC Project: Results for NGC 2261 [online]. [cit. 2016-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-28. (anglicky)
- ↑ a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 2261 [online]. [cit. 2016-09-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Arny, T. T.; Bechis, K. P. A model for the cometary nebula NGC 2261. S. 455–459. Astrophysical Journal [online]. December 1978 [cit. 2016-09-09]. Roč. 226, čís. 1, s. 455–459. Dostupné online. DOI 10.1086/156627. Bibcode 1978ApJ...226..455A. (anglicky)
- ↑ a b 365 Days of Astronomy - January 26: 60th Anniversary of Hale Telescope "First Light" [online]. 2009-01-26 [cit. 2016-03-23]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 2261 na Wikimedia Commons
- Simbad – NGC 2261
Objekty v Caldwellově katalogu | |
---|---|
C1 • C2 • C3 • C4 • C5 • C6 • C7 • C8 • C9 • C10 • C11 • C12 • C13 • C14 • C15 • C16 • C17 • C18 • C19 • C20 • C21 • C22 • C23 • C24 • C25 • C26 • C27 • C28 • C29 • C30 • C31 • C32 • C33 • C34 • C35 • C36 • C37 • C38 • C39 • C40 • C41 • C42 • C43 • C44 • C45 • C46 • C47 • C48 • C49 • C50 • C51 • C52 • C53 • C54 • C55 • C56 • C57 • C58 • C59 • C60 • C61 • C62 • C63 • C64 • C65 • C66 • C67 • C68 • C69 • C70 • C71 • C72 • C73 • C74 • C75 • C76 • C77 • C78 • C79 • C80 • C81 • C82 • C83 • C84 • C85 • C86 • C87 • C88 • C 89 • C 90 • C 91 • C92 • C93 • C94 • C95 • C96 • C97 • C98 • C99 • C100 • C101 • C102 • C 103 • C 104 • C 105 • C106 • C107 • C108 • C109 |