Plzeň-Jižní Předměstí (nádraží)

Plzeň-Jižní Předměstí
Nádraží Plzeň-Jižní Předměstí, pohled shora od Hálkovy ulice
Stát	Česko Česko
Kraj	Plzeňský
Město	Plzeň
Ulice	Koperníkova
Souřadnice	49°44′25″ s. š., 13°21′57″ v. d.
Plzeň-Jižní Předměstí
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	746552
Tratě	Plzeň–Cheb, Plzeň – Furth im Wald
V provozu od	1904
Zabezpečovací zařízení	elektronické stavědlo
Dopravní koleje	4
Nástupiště (nástupní hrany)	3 (4)
Prodej jízdenek
Návazná doprava	Městská hromadná doprava
Služby ve stanici
Kód památky	10854/4-5039 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plzeň-Jižní Předměstí je jeden z obvodů železniční stanice Plzeň hlavní nádraží. Nachází se na Jižním Předměstí krajského města Plzně. Po hlavním nádraží jde o druhou nejvytíženější stanici ve městě. Komplex původně tvořily dvě protilehlé, ulicí oddělené staniční budovy, starší z nich byla vyřazena z provozu v 90. letech 20. století a od roku 2001 slouží jako kulturní centrum Moving Station. Společně s výpravní budovou plzeňského hlavního nádraží a objektem Plzeň zastávka na trati do Železné Rudy jsou nádražní budovy na Jižním Předměstí chráněny jako kulturní památka.^[1]

Historie

Stavba železniční trati z Furth im Wald směrem do Plzně vytvořila roku 1862 v jižní části města kolejový zářez, který tvoří spojnici s plzeňským hlavním nádražím. Od roku 1872 tudy procházela též Dráha císaře Františka Josefa do Chebu, záhy zde byla též umístěna výhybka pro vlečku do Škodových závodů v těsném sousedství. V místě rozdělení tratí bylo na přelomu století rozhodnuto vybudovat reprezentativní secesní stanici, která doplní novou honosnou okolní výstavbu bytových domů. Zářez byl přemostěn, stanice přilehla k mostu ze severní strany a umožnila cestujícím sestoupení ke kolejišti. Na opačné straně ostrovního nástupiště se rozkládala parková úprava. Stavební práce zahájila firma Müller a Kapsa v roce 1900, do provozu byla stanice uvedena roku 1904 pod označením Plzeň-Říšské předměstí.

Nádraží poznamenané válečným dopravním provozem bylo spolu s rekonstrukcí rozšířeno o druhou budovu vztyčenou na protější straně mezikolejové plochy v letech 1919-1921 v tehdy již nemoderním neorenesančním stylu. V 80. letech 20. století byl úsek mezi Plzní a Chebem elektrizován. Velkoryse řešené zastávky postupně chátraly, v 90. letech byla starší secesní budova vyřazena z přepravního provozu a prodána do soukromých rukou.

V roce 2000 o stavbu projevilo zájem občanské sdružení Johan, kterému se postupně podařilo v architektonicky unikátním prostoru stanice zřídit, zpočátku improvizované, kulturní centrum Moving Station/Hemžící se zastávka s prostorem pro koncerty, výstavy a divadelní představení. V roce 2015, kdy byla Plzeň Evropským hlavním městem kultury, proběhla oprava a přestavba bývalé stanice, vzniklo zde potřebné zázemí a divadelní sál.

Most Ivana Magora Jirouse

Most přes kolejiště, do nějž ústí Koperníkova ulice, byl roku 2013 z iniciativy plzeňských občanů přejmenován na Most Ivana Magora Jirouse.

Odkazy

Reference

↑ Železniční stanice Plzeň - Jižní předměstí. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-26]. Dostupné online.

Literatura

Ivan GRISA, dle H. Hušičková a kol.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, III. díl, Libri 2003.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Plzeň-Jižní Předměstí na Wikimedia Commons
Architektonický popis a historie stanice
Web kulturního centra Moving station
Článek o přejmenování mostu
Profil stanice na webu Českých drah

Železniční trať Plzeň–Cheb

Plzeň hlavní nádraží – Plzeň-Jižní Předměstí – Plzeň-Zadní Skvrňany – Plzeň-Křimice – Vochov – Kozolupy – Plešnice – Pňovany zastávka – Pňovany – Sulislav – Vranov u Stříbra – Stříbro – Milíkov – Svojšín – Ošelín – Pavlovice – Brod nad Tichou – Planá u Mariánských Lázní – Chodová Planá – Mariánské Lázně – Valy u Mariánských Lázní – Lázně Kynžvart – Dolní Žandov – Salajna – Lipová u Chebu – Stebnice – Cheb-Všeboř – Cheb

Železniční trať Plzeň–Cheb

Plzeň hlavní nádraží – Plzeň-Jižní Předměstí – Plzeň-Zadní Skvrňany – Plzeň-Křimice – Vochov – Kozolupy – Plešnice – Pňovany zastávka – Pňovany – Sulislav – Vranov u Stříbra – Stříbro – Milíkov – Svojšín – Ošelín – Pavlovice – Brod nad Tichou – Planá u Mariánských Lázní – Chodová Planá – Mariánské Lázně – Valy u Mariánských Lázní – Lázně Kynžvart – Dolní Žandov – Salajna – Lipová u Chebu – Stebnice – Cheb-Všeboř – Cheb

Železniční trať Plzeň – Furth im Wald

Plzeň hlavní nádraží – Plzeň-Jižní Předměstí – Plzeň-Skvrňany – Vejprnice – Tlučná – Nýřany – Zbůch – Výh Chotěšov – Chotěšov u Stoda – Stod – Hradec u Stoda – Holýšov – Dolní Kamenice – Staňkov – Osvračín – Blížejov – Milavče – Výh Radonice – Domažlice – Domažlice město – Odb Pasečnice – Babylon – Česká Kubice – státní hranice Česko–Německo – Furth im Wald

Železniční trať Plzeň – Furth im Wald

Plzeň hlavní nádraží – Plzeň-Jižní Předměstí – Plzeň-Skvrňany – Vejprnice – Tlučná – Nýřany – Zbůch – Výh Chotěšov – Chotěšov u Stoda – Stod – Hradec u Stoda – Holýšov – Dolní Kamenice – Staňkov – Osvračín – Blížejov – Milavče – Výh Radonice – Domažlice – Domažlice město – Odb Pasečnice – Babylon – Česká Kubice – státní hranice Česko–Německo – Furth im Wald