Porodní tíseň

Porodní tíseň
Poloha dítěte je důležitá pro normální porod. Upřednostňuje se porod nejprve hlavičkou.
Klasifikace
MKN-10	P10 až P15
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Porodní tíseň označuje poškození tkání a orgánů nově porozeného dítěte, často v důsledku fyzického tlaku nebo traumatu během porodu. Termín také zahrnuje dlouhodobé následky, často kognitivní povahy, poškození mozku nebo lebky.^[1] Lékařské studie porodních tísní se datují až do 16. století a morfologické důsledky nesprávného porodu jsou popsány v lékařské literatuře z období renesance. Poranění při porodu zabírá jedinečnou oblast zájmu a studia v lékařském kánonu. V mezinárodní klasifikaci nemocí má „porodní tíseň“ 49 individuálních kódů (P10-Р15).

Často však existují jasné rozdíly mezi poškozením mozku způsobeným porodní tísní a poškozením způsobeným nitroděložní asfyxií. Je také zásadní rozlišovat mezi „porodní tísní“ a „porodním poraněním“. Poranění při porodu zahrnují jakékoli systémové škody vzniklé během porodu (hypoxické, toxické, biochemické, infekční faktory atd.); „porodní tíseň“ se zaměřuje převážně na mechanické poškození. Caput succedaneum, modřiny, krvácení podél přemístění kraniálních kostí a subkapsulární hematomy jater patří mezi hlášená poranění. Na druhou stranu porodní tíseň zahrnuje trvalé vedlejší účinky fyzických poranění včetně následných kompenzačních a adaptačních mechanismů a rozvoje patologických procesů (patogeneze) po poškození.

Příznaky a symptomy

Po porodní tísni se mohou vyskytnout následky u matky i u dítěte.

Porodní tíseň je v západním světě neobvyklá ve vztahu k mírám ve třetím světě. Na Západě se zranění vyskytuje u 1,1 % císařských řezů.^[2]

Příčiny

K příčinám patří

cephalo-pánevní disproporce,
krátký a rychlý porod,
zpožděný a prodloužený porod,
neobvyklá pozice při porodu,
asinclitismus,
abnormální postoj plodu (extensorová vkládací hlava),
otočení u porodu,
zrychlení a stimulace narození,
porod koncem pánevním,
kleště a vakuové odsávání.^[3]

I když během porodního procesu může nastat řada možných typů poranění, je dobře popsána řada specifických stavů. Obrna brachiálního plexu se vyskytuje u 0,4 až 5,1 kojenců na 1 000 živě narozených.^[4] Poranění hlavy a poškození mozku při porodu může vést k určitému počtu onemocnění zahrnující caput succedaneum, kefalhematom a krvácení subgaleální, subdurální, subarachnoidální, epidurální a intraventrikulární.

Nejčastější zlomeninou během porodu je zlomenina klíční kosti (0,5 %).^[5]

Epidemiologie

Odkazy

Reference

↑ V.V.Vlasyuk Birth trauma and perinatal disorders of cerebral circulation. St. Petersburg, „Nestor History, 2009 - 252 p.
↑ Alexander JM, Leveno KJ, Hauth J. Fetal injury associated with cesarean delivery. Obstet Gynecol. October 2006, s. 885–90. DOI 10.1097/01.AOG.0000237116.72011.f3. PMID 17012450. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Demissie K, Rhoads GG, Smulian JC. Operative vaginal delivery and neonatal and infant adverse outcomes: population based retrospective analysis. BMJ. July 2004, s. 24–9. DOI 10.1136/bmj.329.7456.24. PMID 15231617. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Andersen J, Watt J, Olson J, Van Aerde J. Perinatal brachial plexus palsy. Paediatr Child Health. February 2006, s. 93–100. PMID 19030261. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Beall MH, Ross MG. Clavicle fracture in labor: risk factors and associated morbidities. J Perinatol. December 2001, s. 513–5. DOI 10.1038/sj.jp.7210594. PMID 11774010. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Mortality and Burden of Disease Estimates for WHO Member States in 2002 [online]. 2002. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.