Starověk – období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii. (starověký Orient, starověký Egypt, antika, starověká Čína a Japonsko)
Středověk – nejčastěji se udává od zániku západořímské říše (476) po objevení Ameriky (1492). Jsou však i jiné způsoby členění. (raný středověk, vrcholný středověk, pozdní středověk)
Novověk – éra od objevení Ameriky či náboženské reformace v 16. století do konce 18. století a vypuknutí Velké francouzské revoluce. Někdy se jako konec novověku udává konec 19. století či první světová válka. (raný novověk, vrcholný novověk, do novověku samotného se někdy také počítají i moderní dějiny)
Moderní dějiny – současná historie, její začátek může být kladen od konce 18., případně 19. století či od první světové války (Velká francouzská revoluce, napoleonské války, období restaurace, revoluce v roce 1848, sjednocení Itálie a Německa, koncert velmocí, první světová válka, meziválečné období, druhá světová válka, studená válka, současná doba)
Dějiny Tibetu se vyznačují jednak úzkým sepětím s dějinami buddhismu v Tibetu, a jednak častými kontakty se sousedním Mongolskem a Čínou. Starobylé tibetské dějiny nejsou přesně známy, což je způsobeno zejména nedostatkem písemných pramenů či jejich strohostí a praxí kronikářů mísit legendární vyprávění s historickými událostmi.
K tradičním tibetským dějinám patří polomýtická vyprávění o prvních tibetských králích sestoupivších z nebes. Ti sídlili nejdříve v Jumbulagangu v údolí řeky Jarlung, pročež se dynastie prvních králů někdy označuje jako „Jarlungská dynastie“. Za prvního významného historického krále bývá považován Songcän Gampo žijící v 7. století, za jehož vlády se v Tibetu rozšířil buddhismus. Pevně své kořeny však učení Buddhy Šákjamuniho (dharma) zapustilo až o století později v době Thisong Decäna a Ralpačäna. Ve 2. polovině 7. a po celé 8. století přitom Tibetská říše dosáhla svého největšího územního i politického rozmachu. Od poloviny 9. do poloviny 13. století byla ústřední moc v Tibetu decentralizována a na tibetském území se nacházelo hned několik více či méně mocných a samosprávných celků. Ve 13. století byl Tibet do značné míry pod vlivem Mongolské říše, s čímž souvisel nárůst mocenského vlivu buddhistické školy sakja. Od 16. století se však k moci dostává gelug a její světští představitelé – dalajlámové – se od pátého dalajlámy Ngawang Lozang Gjamccha (1617–1682) stali i světskými vládci Tibetu.
V 18. století Tibet na čas obsadili mongolští Džúngarové a nedlouho po nich čínští Mandžuové, kteří Tibetu sice nechali vnitřní nezávislost, do Lhasy však dosadili své úředníky (ambany), kteří zde setrvali až do pádu mandžuské dynastie na počátku druhého desetiletí 20. století. Uzavřenost Tibetu prolomila v letech 1903–1904 Younghusbandova expedice, která uzavřela mezi Tibetem a Britským impériem bilaterální dohody. Pád Mandžuů pro Tibet de facto znamenal osamostatnění; to bylo však ukončeno v roce 1950 příchodem vojsk Čínské lidové osvobozenecké armády a začlenění tibetského území do Čínské lidové republiky (ČLR). V ČLR v současné době existuje Tibetská autonomní oblast, která však zabírá jen zhruba polovinu původní rozlohy Tibetu. Tibetská exilová vláda s názvem Ústřední tibetská správa sídlí v indické Dharamsale, jejím hlavním představitelem je čtrnáctý dalajláma Tändzin Gjamccho.
- Články přesahující hranice epoch
- Dácie • Dějiny Pitcairnových ostrovů • Dějiny Tibetu • Hadždž • Religionistika • Seznam kostelů v Brně
- Starověk
- Společnost, kultura a náboženství: Červená pyramida • Harappská kultura • Osmero • Zápisky historika
- Politika a vojenství: Maurjovská říše
- Lidé: Ahmose I. • Archimédés
- Středověk
- Společnost, kultura a náboženství: Buddhové z Bámjánu • Chansons de geste • Staroměstský orloj • Zbraslavský klášter • Židé na Moravě ve středověku
- Politika a vojenství: Bitva u Hattínu • Byzantská říše • Druhá křížová výprava • Inaugurační diplomy • Jeruzalémské království • Křižácká tažení do Egypta • Křížové výpravy • Lidová křížová výprava • Makúrie • Povstání rudých turbanů • První bulharská říše • Sungská správa
- Lidé: Balduin I. Jeruzalémský • Bohemund z Tarentu • Godefroy z Bouillonu • Hynek Krušina I. z Lichtenburka • Jindřich z Lichtenburka • Jindřich VII. Lucemburský • Lorenzo I. Medicejský • Přemysl Otakar I. • Přemysl Otakar II. • Raimond IV. z Toulouse • Rajmund z Lichtenburka • Renaud ze Châtillonu • Robert II. Flanderský • Václav II. • Václav III.
- Novověk
- Společnost, kultura a náboženství: Dvorní dámy • Kostel Navštívení Panny Marie (Lobendava) • Kostel Nejsvětější Trojice (Fulnek) • Kostel svatého Mikuláše (Mikulášovice) • Mesiáš (Händel) • Turek (stroj) • Loďstvo Čeng Chea • Mingská ekonomika
- Politika a vojenství: Druhá plavba Jamese Cooka • Anglie očekává, že každý muž splní svou povinnost • Chung-wuovy reformy • Mingská správa • Plavby Čeng Chea • Rusko-čchingská válka • Říše Ming
- Lidé: Čeng Che • Čeng-te • Chu Čeng-jen • Chung-č’ • Chung-wu • Jung-le • Nikifor Černigovskij • Sü Ťie • Ťia-ťing • Vilém z Rožmberka • Wan-li • Seznam členů posádky Bounty • Seznam mingských císařů
- Moderní dějiny
- Společnost, kultura, právo: Carmen • Československý pavilon na Světové výstavě 1967 • Holubí fotografie ze vzduchu • Komunismus • Kostel U Jákobova žebříku • Nejvyšší soud České republiky • Pražská německá literatura • Přehrada Desná • Tosca • Tramvajová doprava v Praze • Ukrajinská opera • Ústava České republiky • Ústava Spojených států amerických • Ústavní soud Republiky Slovinsko • Ústecko-teplická dráha • Vražda Johna Lennona • Železniční trať Frýdlant v Čechách – Heřmanice • Žhářský útok na Kyoto Animation
- Politika a vojenství: Atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho • Atentát na Roberta Francise Kennedyho • Červencová krize • Jurská otázka • Konference v Cun-i • Třída Furutaka
- Lidé: Sára Aaronsohnová • Neil Armstrong • Menachem Begin • John Cale • Leonard Cohen • Josef Dobrovský • Arthur Conan Doyle • Avšalom Feinberg • Jurij Gagarin • Matěj Hlaváček • André Kertész • Golda Meirová • Napoleon Bonaparte • Jicchak Rabin • Gioacchino Rossini • Chana Senešová • Bedřich Smetana • Alfred Stieglitz • Zdeněk Svěrák • Henri de Toulouse-Lautrec