Rauschdelikt

Rauschdelikt označuje delikt spáchaný v nepříčetnosti, která byla způsobena ať už úmyslným nebo i jen nedbalostním požitím nebo aplikací návykové látky. Tento tzv. kvazidelikt by byl jinak trestným, vzhledem ke způsobené nepříčetnosti se však zavinění pachatele za něj nezkoumá a následuje zpravidla mírnější trest pouze za rauschdelikt.[1][2]

Česká právní úprava je jako tzv. trestný čin Opilství obsažena v § 360 odst. 1 trestního zákoníku, dříve byla obsažena v § 201a odst. 1 trestního zákona. V případě naplnění této skutkové podstaty pak pachateli vždy hrozí maximálně odnětí svobody na tři léta až deset let.

Pokud by se však pachatel např. do stavu nepříčetnosti přivedl již s úmyslem následný trestný čin spáchat („napití se na kuráž“), šlo by o tzv. actio libera in causa a byl by plně trestně odpovědným.[3]

Reference

  1. Šámal, Pavel a kol. Trestní zákoník, 2. vyd., Praha: C. H. Beck, 2012, str. 3335.
  2. Jelínek, Jiří. Trestní právo hmotné. Obecná část, Zvláštní část. 4. vyd., Praha, Leges, 2014, str. 213.
  3. Kratochvíl, Vladimír a kol. Kurs trestního práva. Trestní právo hmotné. Obecná část. 1. vyd., Praha: C. H. Beck, 2009, str. 198–202.

Literatura

  • Teryngel, Jiří. Návrat k „Rauschdeliktu“. Justičná revue, 1992, č. 3, s. 25.
  • Říha, Jiří. Zamyšlení nad trestným činem opilství – § 201a TZ. Kriminalistika, 2002, č. 4, s. 266 an.
  • Říha, Jiří. Actio libera in causa (s přihlédnutím k německé nauce a praxi). Trestněprávní revue, 2006, č. 2, s. 33, č. 3, s. 69.
  • Říha, Jiří. Ještě k trestnému činu opilství. Bulletin advokacie, 2006, č. 4, s. 32.
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.