Samuel Back

Samuel Back
Narození2. ledna 1841 (9. tevetu 5601)
Hlohovec
Úmrtí29. května 1899 (20. sivanu 5659) (ve věku 58 let)
Praha
Povoláníspisovatel a rabín
Denominacejudaismus
Hlavní zaměřeníjudaismus
PohřbenStarý židovský hřbitov na Smíchově
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Samuel Back (zřídka též Bäck, 2. ledna 1841, Hlohovec[1] - 29. května 1899, Praha[2]) byl v Čechách působící německy mluvící rabín z Horních Uher.

Život

Jeho rodiči byli Leopold Back a Zipora, rozená Eislerová.

Samuel navštěvoval školu talmudu a poté ješivy v Uherském Brodě a Bratislavě. V roce 1864 se přestěhoval do Vratislavi, kde nejprve navštěvoval Židovský teologický seminář a od roku 1865 také tamní univerzitu. V roce 1869 v Jeně získal doktorát z filosofie.

Samuel Back se pak stal prvním rabínem nově vzniklé komunity v Litoměřicích. Od roku 1872 byl rabínem na Smíchově u Prahy. Vyučoval také židovské náboženství na německém dívčím gymnáziu v Praze.

Samuel Back byl ženatý a měl několik dětí.

Zemřel v Praze dne 29. května 1899 a byl pohřben na Starém židovském hřbitově na Smíchově.

Spisy (výběr)

Samuel Back publikoval několik knih a esejů o židovské náboženské historii a dalších tématech v němčině a hebrejštině.

Německé spisy
  • Josef Albos Bedeutung in der Geschichte der jüdischen Religionsphilosophie, Vratislav 1869
  • Gedächtnisreden, Vratislav 1872
  • Das Synhedrion unter Napoleon I., Prag 1879
  • An die Gemeinden und ihre Rabbiner, Prag 1883
  • Entstehungsgeschichte der portugiesischen Gemeinde in Amsterdam und Rabbi Menasse ben Israel, 1883
  • Elischa ben Abuja-Acher, Frankfurt am Main 1891
  • Die Fabel in Talmud und Midrash (in MGWJ 25, 29, 30, 33)
  • Die jüdischen Prediger, Sittenlehrer und Apologeten in dem Zeitraume vom 13. bis Ende des 18. Jahrhundert, 1894.
  • R. Meir ben Baruch aus Rothenburg, 1895
Hebrejské spisy
  • Machsum l'fi hanaar (projednání proti Naar ibri Hillela Lichtensteina), Pressburg 1864.
  • Meïl katan (hebrejské elegie o smrti matky), Vratislav 1866.
  • Zeror hachajim („Pamětní řeči pro vynikající muže Izraele“), Praha 1888.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Samuel Back na německé Wikipedii.

  1. Dne 2. 1. 1841.... Roš Chodeš. Čís. 01/2001, s. 17. Dostupné online. ISSN 1210-7468. 
  2. Úmrtí. Národní listy. 1899-05-31, s. 2. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 1214-1240. 

Literatura

  • Michael Brocke, Julius Carlebach (vyd.), Carsten Wilke (red.): Biographisches Handbuch der Rabbiner. Teil 1: Die Rabbiner der Emanzipationszeit in den deutschen, böhmischen und großpolnischen Ländern 1781–1871. K·G·Saur, München 2004, ISBN 3-598-24871-7, S. 161f. Nr. 0091, ausführlichste Kurzbiographie
  • Handbuch österreichischer Autorinnen und Autoren jüdischer Herkunft 18. bis 20. Jahrhundert. Band 1. A – L. K. G. Saur München 2002. S. 59, kurz, mit älterer Literatur
Autoritní data Editovat na Wikidatech