WikiMini

Y

Další významy jsou uvedeny na stránce Y (rozcestník).
Y
ZnakY
Název
v Unicodu
Kódovánídechex
Unicode89U+0059
UTF-88959
Číselná entitaYY
EBCDIC232e8
Znaky
Název
v Unicodu
Kódovánídechex
Unicode121U+0079
UTF-812179
Číselná entitayy
EBCDIC168a8
Hláskování českéYpsilon
Hláskování mezinárodníYankee
Braille
Morseova abeceda–⋅–– (ý se ztrácí)
Vizuální reprezentace
Y v námořní vlajkové abeceděY v semaforové abeceděY ve znakové řeči
Ve starší češtině se někdy „y“ psávalo v platnosti dnešního „i“ (tzv. bratrský pravopis; doklad z Šestidílky, Mt 23, 15 (Kral, ČEP), 1601, transkripce v detailu obrázku)

Y je 25. písmeno latinské abecedy. Jeho název v češtině je ypsilon nebo tvrdé y.

Ypsilon je písmeno do latinky převzaté z řecké abecedy původně pro přepis řeckých slov s hláskou odpovídající německému ü, jejíž výslovnost se v IPA přepisuje jako y. Dnešní řecké ϒ může být tvarově mírně odlišné, minusky se liší zcela: υ × y.

Často se v latině četlo Y jako I a písmeno pak v národních abecedách přebíralo jiné funkce. Například funkci latinského písmene J, které se v mnohých jazycích čte jinak než [ j ]. A např. v litevštině značí dlouhé i. Rozdíl ve výslovnosti je částečně zachován v češtině, kde v domácích slovech vyznačuje tvrdou výslovnost předcházejících souhlásek d, t nebo n. Jinak se ale zvukově neliší od I[1].

Dějiny Y v českém jazyce

[editovat | editovat zdroj]

Až do patnáctého století Češi vyslovovali Y tvrději. Jan Hus si všiml, že prostí venkované vyslovují Y jako I.

Zvláštní případy užití

[editovat | editovat zdroj]
  1. Proč má čeština i/y. Plzeň [online]. 2010-03-24 [cit. 2024-01-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Y na Wikimedia Commons
  • Galerie Y na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo ypsilon ve Wikislovníku
  • Encyklopedické heslo Y v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích